Potřebujeme, aby ekonomika rostla. Bez dražší ropy to nepůjde, říká ekonom Bostl

„Trh s ropou je poslední rok a půl v rukou spekulantů, kteří vytvářejí kolísavost cen a nelze každý pohyb argumentovat zprávou, které byla předtím nebo po něm. Je ale pravdou, že většinou, když zasedá OPEC, tak tyto zprávy už někteří hráči na trhu ví,“ říká hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl v reakci na to, že cena ropy vyrostla nejprve o 7 procent před zasedáním a posléze poklesla o téměř tři dolary.

Jaká je podle vás šance, že se k Rusku, Saúdské Arábii, Kataru a Venezuele přidají ještě další ropné velmoci?

„Je třeba si uvědomit, že všechny státy, které byly na tom zasedání, jsou autoritářské režimy. A v momentě, kdy se potýkají s ekonomickou krizí, tak musí přemýšlet, jak ji ukončit. Protože se z ekonomické krize může stát vnitropolitický boj, revoluční tlaky narůstají a režim je v ohrožení. Například ekonomika Venezuely z 96 procent cíluje státní rozpočet na cenu. Stejně tak ruský státní rozpočet. Tyto země musí řešit, co bude s ropou za rok nebo za dva,“ konstatuje Bostl.

Podle Bostla proto mají tyto státy snahu o stabilizaci cen. Z pohledu cílování inflace západních ekonomik to potřebují ale i ostatní státy světa.

„Potřebujeme, aby ekonomika rostla. A bez dražší ropy to nepůjde. I kvůli růstu cen i růstu mezd i v České republice, potřebujeme ropu výš než 30 dolarů. Je to v zájmu celého světa,“ říká Bostl.

Írán teď zvyšuje těžbu ropy, protože konečně po zrušení sankcí může, Azerbajdžán také oznámil, že zmrazení nemá v plánu - je to celé jenom plácnutí do vody?

„OPEC je sice kartel, ale to politikaření států hraje významnou roli. Je zajímavé, že tato dohoda byla jedna z mála, na které se kartel shodl. Rozhodně jediná, v tom krátkém horizontu, kdy pozorujeme ty propady cen. Důležité je to, že těm státům se nedá na 100 % věřit. Ta situace je krizová pro státní rozpočty. Saudská Arábie měla rekordní rozpočtový schodek, Rusku dochází hotovost. Spousta států jde pod náklady na těžbu, Venezuela má náklady na těžbu 70 dolarů na barel,“ říká Bostl.

Hlavní ekonom společnosti Colosseum uvádí, že toto je zásadní moment, kdy vidíme nějakou kooperaci na snížení produkce, a právě a na tom by mohli vydělat američtí těžaři.

Pokud by se OPEC na zmrazení nebo snížení těžby dohodla, případně snížení - kam by mohla cena vystoupat?

„Ta kolísavost cen, to obrovské množství spekulativního kapitálu, ty zmizí, protože bude dána spodní hranice. To, že OPEC nebude více těžit, bude záležet na poptávce z Číny a dalších ekonomik a na tom, jak půjde odliv ropy ze zásob, které jsou dnes přeplněné. Myslím si, že hranice na ropě by se mohla v průběhu prvního pololetí stabilizovat někde mezi 40 a 50 dolary a směrem k šedesáti dolarům v polovině příštího roku,“ uzavírá svou analýzu pro Český rozhlas Plus František Bostl.