Potravináři mají velké zisky a měli by zlevňovat, tvrdí ministr Výborný. Musíme ale investovat do inovací, reaguje šéfka potravinářů Večeřová
Řada velkých potravinářských firem skončila v minulém roce s rekordními zisky. Premiér Petr Fiala (ODS) je nyní vyzval, aby zlevnily. Obchodníci ale popírají, že by jejich výdělky byly vysoké natolik, aby mohli ceny upravovat. Dovolují zisky potravinářů výraznější zlevnění produktů? „Energie se sice uklidnily, ale nesnížily se všechny vstupní náklady,“ míní šéfka potravinářů Dana Večeřová. „Budu na ně vyvíjet neformální tlak,“ připravuje se ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Domnívám se, že všechny články řetězce mají hrát podle férových pravidel. Nemají jít na nepřiměřené marže či obchodní přirážky. Platí to i pro potravináře,“ tvrdí ministr zemědělství Marek Výborný. Situace není podle něj natolik závažná, jak se dřív tvrdilo.
Čtěte také
Prezidentka Potravinářské komory ale upozorňuje na nepochopení významu zisků. „Zisky primárně slouží k inovacím a investicím do výroby, nikoliv ke zlevňování potravin. Jestliže mají potraviny zlevňovat, pak musí zlevnit všechny vstupní náklady,“ míní prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Za snížením cen například mléčných produktů stojí podle ní právě zlevnění počátečních nákladů. Ty ovšem neklesají tak razantně, domnívá se Večeřová.
Výborný je přesvědčený, že i díky vládní pomoci se zmíněné náklady snížily dostatečně. „Zastropovali jsme ceny energií a snažili jsme se celý trh stabilizovat. Jakkoli se to zdálo loni tragické, tak se to skutečně povedlo,“ tvrdí ministr.
Čtěte také
Z vládních čísel podle něj vyplývá, že se zisk u největších potravinářských společností pohyboval v rozmezí 20 až 220 milionů korun.
„Uznávám, že se ceny energií uklidňují a naše obavy se nenaplnily úplně,“ přiznává Večeřová. Upozorňuje ale, že řada malých a středně velkých potravinářů se musela v uplynulých měsících zadlužit, aby splatili nedoplatky na energiích. „To se také do nákladů propisuje,“ dodává.
„Ostrá konkurence“
Vývoj cen také ovlivňují zahraniční dodavatelé. „Naši největší konkurenti – Německo, Polsko, Maďarsko a Slovensko – mají poloviční ceny energií,“ popisuje šéfka potravinářů. Z toho důvodu jsou některé produkty mimo Česko daleko levnější.
„Je to velmi ostré konkurenční prostředí. Potravináři nemohou zlevnit, a ještě bojují s ostatními dodavateli,“ upozorňuje.
Čtěte také
Ministr s tímto argumentem souhlasí, ale vrací se k původní tezi. „Musíme se bavit o přiměřenosti zisku,“ tvrdí Výborný. Zamýšlí proto s výrobci o cenách potravin mluvit. „Zítra (ve čtvrtek) budu jednat i se zástupci řetězců a vyvíjet na ně neformální tlak,“ upřesňuje lidovec.
Chce argumentovat mimo jiné tím, že stát během uplynulé krize potravinářům pomáhal a teď očekává, že producenti přispějí k levnějším potravinám.
Večeřová sice dialog s obchodními řetězci podporuje, ale debata o přiměřenosti zisků je podle ní zavádějící. „220 milionů korun zní jako hodně, ale pokud to přepočítáme na procenta, tak se řádově pohybujeme v rozmezí zisku jednoho až pěti procent,“ dává do kontextu.
Jakákoliv firma pro udržení svého provozu potřebuje zisk až dvě procenta, doplňuje prezidentka Potravinářské komory. Další část z nich totiž plyne do inovací a prostor pro zlevnění podle ní příliš nezbývá.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Brambory budou dražší. Pěstitelé jich sklidí méně kvůli suchu, cenu navyšuje i velký zájem o hranolky
O kolik se cena brambor zvýší, bude jasné až po podzimní sklizni. Zemědělci odhadují výnos nižší o dvacet až třicet procent.
-
Německá Penny dočasně zdražila. Cílem je upozornit na reálné náklady výroby, říká expert
„V Česku každý rok odteče z polí půda, která by naplnila asi dva miliony sklápěcích tatrovek,“ přibližuje Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
-
Maso z laboratoře, chipsy z cvrčků. České firmy hledají cesty, jak vytvořit potraviny plné bílkovin
„Odebíráme odpad z jatek, který by se normálně vyhodil. Izolujeme z něho buňky a v laboratoři jsme z toho schopni vytvořit masu, to znamená sval a tuk,“ popisuje Roman Lauš výrobu umělého masa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.