Hokej v létě? Klidně! Omezování nás nezachrání, říká komentátor. Přemýšlejme nad udržitelností, nabádá aktivistka
Teplota venku vysoko nad 20 °C a uvnitř haly se prohání pár desítek hokejistů na bruslích. Jen na samotném stadionu tisíce lidí sledují, jak jim to jde. Lední hokej má v České republice dlouhou tradici a zájem diváků o letošní mistrovství světa je toho důkazem. Zároveň je příležitostí otevřít otázku ekologických dopadů akcí velkého rozměru.
„Minulý rok byl nejteplejší v historii měření,“ nastiňuje problémy vedoucí klimatické kampaně Greenpeace Miriam Macurová. „Evropa je jeden z nejrychleji se oteplujících kontinentů a v Česku je oteplení až dvojnásobné oproti tomu globálnímu.“
Čtěte také
Výkyvy teplot i další projevy extrémního počasí jsou důsledkem klimatické změny. Na ní se podílí zejména emise oxidu uhličitého a spalování fosilních paliv.
„Nesouhlasím, že správnou reakcí na klimatické změny je to, že si něco zakážeme. To ničemu nepomůže,“ kritizuje komentátor serveru Info.cz a CNN Prima News Martin Schmarcz. „Problém emisí je spojen primárně s produkcí energie, pokud chceme skutečně snižovat emise, tak musíme zajistit čistou výrobu, nikoliv snižovat spotřebu.“
Energetický mix
Cílem Greenpeace a jejich klimatické kampaně ovšem není omezovat sporty ani jiné lidské činnosti. Hokejové mistrovství považují za příležitost otevřít důležité téma.
Čtěte také
„Nechceme omezovat provoz sportovišť, skutečně jde o systémovou změnu,“ uvádí Macurová. „Emise za jeden šampionát vůbec nejsou tak velké v porovnání s našimi ročními emisemi. Když se podíváme na emise České republiky, tak jedna třetina je z výroby energie a tepla. Musíme začít řešit tento problém.“
Jedním z řešení je proměna národní energetické strategie. „Řešením je mít čistou energii, k tomu musíme mít dostatek jaderných elektráren,“ domnívá se Schmarcz. „Emise jsou funkcí počtu lidí a životní úrovně, takže začněme odškrtávat, co všechno nebude. A stejně to nebude k ničemu, protože Evropa produkuje čtyřikrát méně emisí než Čína.“
Macurová ale upozorňuje, že čistým zdrojem není pouze jaderná energie. „Není to jádro, co nás zachrání, ale je to primárně dobrý mix. Potřebujeme mít co nejvíc obnovitelných zdrojů a využívat naši kapacitu.“
Restrukturalizace energetiky a přechod od spalování fosilních paliv k využívání udržitelných zdrojů je dlouhodobý proces, který bude vyžadovat dobrou a hlavně dlouhodobou strategii.
Čtěte také
„Klimatickou změnu už cítíme v každodenním životě a je dobré se nad tím zamýšlet. Teď byly velké noční mrazy, nemáme úrodu a ovoce bude drahé,“ uvádí na příkladu Macurová. „Když se zaměříme na zimní sporty, tak Jizerská padesátka byla tento rok úplně zrušena, protože na ni nebyly podmínky. Takže je dobré nad tím přemýšlet a vidět každodennost těch problémů.“
Podle Schmarcze ale není změna životního stylu nutná. „Jsou dvě možné reakce, jak se adaptovat na klimatickou změnu. Jedna je všechno omezovat – životní úroveň, počet dětí. Druhá je více produktů a čisté energie. Díky tomu si můžeme dopřát stejně a přitom méně ničit životní prostředí,“ myslí si.
Obavy z dopadů klimatických změn
Udržitelnost ale nespočívá pouze v dodržování emisních limitů. „Velkou změnu mohou udělat i úspory energie a to, jak my sami k ní přistupujeme. Nemůžeme mít donekonečna víc a víc zdrojů a dělat víc a víc věcí, protože máme i jiné ekologické limity, nejsou to jen emise skleníkových plynů,“ uvádí Macurová.
Čtěte také
Kromě energetiky vznikají emise i v jiných odvětvích, například v dopravě. „I kdybychom měli čistou energii hned zítra, zůstává nám 80 procent problémů daných spalováním fosilních paliv, podotýká Schmarcz a dodává, že problém je celosvětový. „Světové emise porostou a nic s tím neuděláme, protože jenom Čína je zvyšuje ročně rychleji, než je celá Evropa snižuje.“
Aktuálnost problému ale kromě viditelných dopadů dokládají i obavy lidí. Podle průzkumu agentury MEDIAN ze září loňského roku se dopadů klimatických změn bojí 76 procent Čechů.
„Lidé se klimatické změny bojí, 70 procent lidí chce, abychom ji řešili co nejrychleji. Takže nemůžeme celý náš přístup postavit na tom, že chceme čekat, než postavíme zdroje,“ uzavírá Macurová. „Evropa už dávno není jediný kontinent, který něco dělá, a Čína je, co se týče obnovitelných zdrojů, daleko před námi.“
Více podrobností o udržitelnosti velkých akcí, budoucnosti zimních sportů, čisté energetice i dopadech klimatických změn si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Česko patří mezi klimatické premianty, chválí ministr. Závazky jsou nedostatečné, oponuje aktivista
Přiměje verdikt Evropského soudu pro lidská práva, že Švýcarsko nedostatečně bojuje s klimatickou změnou, ostatní evropské vlády, aby byly aktivnější?
-
Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování přírodovědec. Jde o turismus, říká zástupce středisek
Jizerská padesátka neodstartovala kvůli nedostatku sněhu a teplému počasí. Obec Bedřichov požádala o povolení k vybudování zasněžovacího systému.
-
Nevěřím, že by jakákoli akce mohla v současnosti dosáhnout uhlíkové neutrality, říká odborník
O víkendu začne v Kataru MS ve fotbale. Pořadatelé i Mezinárodní fotbalová federace FIFA o něm tvrdí, že půjde o první uhlíkově neutrální šampionát v historii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.