Globalizace snížila chudobu i nerovnosti, říká ekonom. Vede k neudržitelné spotřebě a hromadění bohatství, oponuje politolog

16. květen 2024

Už od pandemie koronaviru se zdá, že lidstvo naráží na limity provázaného světa. Nastává nebo už nastal konec globalizace? „Pád začal finanční globální krizí už v roce 2008. Pokud si někdo v devadesátkách představoval, že takto budeme žít navždy, tak se mýlil,“ míní politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Karlovy univerzity. „Nejlepší časy globalizace po roce 1989 už určitě máme za sebou,“ souhlasí ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. 

Hampl připomíná, že globalizace zažívala zlaté časy po pádu železné opony. A Česko podle něj bylo velkým vítěze procesu globalizace.

Čtěte také

„Neumím si představit žádné jiné období v našich dějinách, kdy bychom během 25 let zbohatli na dvojnásobek v té nejpřísnější metrice. Tahounem globalizace byly Spojené státy, my jako zbytek světa jsme si užívali tři dividendy. Bohatli jsme díky otevírání trhů a globální dělbě práce. Měli jsme levné energetické zdroje z Ruska a zároveň v Evropě jsme kromě toho měli relativně levný bezpečnostní deštník Spojených států,“ popisuje ekonom.

Že tento proces nebude pokračovat, bylo podle něj jasné po roce 2008, v prvním záchvěvu po finanční krizi, a potom po covidu.

„Spojené státy prostě na globalizaci změnily názor. A je zajímavé, že to, že se USA uzavírají, není v tuto chvíli politika trumpovská, ale jde to napříč politickým spektrem, týká se to obou dvou klíčových politických stran,“ načrtává Hampl.

Čtěte také

Barša podotýká, že se v procesu globalizace zapomnělo na ekologické limity. Vědomí globálního oteplování je podle něj dalším faktorem, který zpochybnil představu 90. let o globalizaci.

„To vědomí narůstalo na okrajích už od 90. let, ale bylo souběžné s trumpovským vyhlášením konce globalizace v roce 2017 2018. A covidová krize ještě více potvrdila pocit, že způsob výroby, směňování a spotřeby, který je spjat s globalizací jako s procesem nekonečné akumulace kapitálu a bohatství, není udržitelný globálně. A to je zásadní věc, která z hlediska neoklasické ekonomie není vidět,“ naznačuje.

Ohrožuje demokracii

Politolog také zmiňuje, že v důsledku globalizace obrovsky narostly sociální nerovnosti. „Ať už to jsou liberální ekonomové, kteří kritizují globalizaci zevnitř, nebo radikálové, všichni se shodují na tom, že sociální nerovnost, která vznikla poslední vlnou globalizace, je neudržitelná a že ohrožuje demokracii. Že vlastně kapitalismus přestal být slučitelný s demokracií,“ konstatuje Barša.

Čtěte také

Hampl s tím nesouhlasí. Dopady globalizace naopak podle něj snížily rozdíly mezi státy.

„Když se podíváte například na zprávy Světové banky, nevidíte poslední dekády nic jiného než pokles nerovnosti, ať už mezi zeměmi světa, anebo uvnitř těchto zemí. Nevidíte nic jiného než největší globální pokles chudoby, jaký kdy byl vůbec zaznamenán v dějinách, kdy máme nějaká statistická data,“ zdůrazňuje.

Připouští ale, že ne všichni to takto vnímají. Že zejména v časech ohrožení nebo krizí, jako byl například covid, vzniká něco jako existenciální hrůza z toho, jak je svět navzájem propojený, jak globalizace způsobila závislosti na něčem, co jsme si neuměli představit.

„V každém případě je to politická realita. A samozřejmě primární geopolitické pnutí a napětí je na úrovni Čína a Spojené státy – souboj o to, kdo bude globálním lídrem. Toto soupeření má vliv na postupné uzavírání toho stávajícího hegemona, což jsou Spojené státy, což potom má vliv i na nás,“ naznačuje Hampl.

Čtěte také

Podle Barši krize ukazují, že globalizace je slepou uličkou. Souvisí to prý mimo jiné i s chudobou. Připouští, že největší problémy chudoby v některých oblastech globalizace na čas vyřešila. To ale podle něj neznamená, že se chudoba v krizích nemůže rychle vrátit zpět.

„Například východní Afrika se často dává za příklad toho, jak se chudoba vyřešila, ale sucho posledních let velmi rychle oblast proměnilo v apokalyptické očekávání další chudoby a dalšího hladomoru,“ poukazuje politolog.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.