Potápění v Národním parku Tun Sakaran

22. září 2010

Abychom se dostali do Malajsie, museli jsme přeletět do Tarakanu. Odtud jsme dále pokračovali trajektem do města Tawau, kde jsme navštívili vyhlášený rybí trh, rozkládající se hned vedle přístaviště. Byli jsme zde jediní neasijati, a tak jsme okamžitě způsobili velké pozdvižení. Trhovci nám nabízeli, na co si jen vzpomenete a pochází to z moře – od chaluh přes chobotnice až po velké tuňáky či mečouny.

Naše zastávka ale netrvala dlouho, chtěli jsme se ještě týž den dostat do Semporny, známého potápěčského střediska a výchozího bodu do Národního mořského parku Tun Sakaran. Tento park zahrnuje osm ostrovů a jejich přilehlé okolí, a patří tak k největším mořským parkům na Borneu. Zároveň je to jedno z celosvětových „biodiversity hotspots“, což jsou oblasti s vysokou mírou druhové rozmanitosti. Žije tu mimo jiné na 550 druhů ryb obývajících korálové útesy, přes 300 druhů korálů a okolo 500 dalších druhů bezobratlých živočichů.

Cesta do Semporny trvala dvě hodiny a celou dobu jsme podél silnice neviděli nic jiného než plantáže palmy olejné. Turista neznalý situace by mohl oblast považovat za pravou tropickou krajinu, skutečnost je však zcela odlišná. Díky rozmachu pěstování palmy olejné byly zničeny obrovské plochy primárních tropických pralesů a kácení stále pokračuje. Navíc, tento více méně monokulturní porost není ani nijak vhodný pro život zdejších živočichů. Bohužel vysoké výnosy z prodeje palmových produktů naprosto přehlušují veškeré snahy o záchranu původního přírodního bohatství.

Do cíle naší cesty jsme se dostali až večer, ale díky nebývalému turistickému ruchu, který zde panuje, byly všechny krámky, restaurace a potápěčské agentury ještě otevřené. Ubytovali jsme se ve zdejším hostelu a vydali se objevovat noční život. Na druhý den jsme si hned domluvili několik ponorů v blízkosti malebného ostrůvku Sibuan. Ráno nám byla zapůjčena potřebná výstroj a spolu s dalšími turisty jsme člunem vyrazili na moře tam, kde se nacházejí korálové útesy. K mému údivu tam nebyla žádná další skupinka - to se vám například v egyptské části Rudého moře jen stěží povede.

Když jsme se ponořili k pozvolně klesajícím útesům, okamžitě jsme byli okouzleni bohatstvím zdejšího podmořského života. Hejna sapínů se proháněla mezi skalními převisy, klipky se elegantně vznášely nad barevnými korály a klauni si odhodlaně hájili své sasanky. Mezi klaunem a sasankou je totiž velmi pevný vztah, a proto si je tyto rybky bedlivě střeží. Nezdráhají se v obraně napadnout ani mnohonásobně většího vetřelce, včetně potápěče. Sasanky klauny chrání žahavými chapadly před predátory a klauni jim na oplátku neustálým pohybem přihánějí okysličenou vodu a také vodu čistí. Velkým zážitkem bylo i setkání s mořskou želvou karetou, která nás elegantně obkroužila, aby v zápětí zmizela v modré dáli. Velmi hojně jsou zde zastoupeni i drobní nahožábří plži, ozdobení nápadně barevnými vzory. Tady by se člověk opravdu vydržel potápět týdny a stále by objevoval něco nového a zajímavého.

autor: Veronika Roubová
Spustit audio