Posudky k jezu v Děčíně jsou jednostranné, chtějí chránit vše bez ohledu na dopady, tvrdí Punčochář z ministerstva zemědělství

Podle Pavla Punčocháře, vrchního ministerského rady ze sekce vodního hospodářství na ministerstvu zemědělství, jsou už vytvořené posudky jednostranné „z pohledu zahleděného na to, že všechno musíme chránit bez ohledu na dopady.“

„To není jen pro stupeň Děčín, ale je to teď jakýsi trend, kdy v konkurenci veřejných zájmů obvykle všechny ostatní, které se dají definovat, prohrávají s ochranou jednotlivých druhů organismů,“ soudí Punčochář.

Důvodů, proč by měl být jez v Děčíně postaven, je hned několik, ale ten nejdůležitější je, že ponor pro přepravu nákladů na lodích v úseku kolem Děčína nedostačuje na to, aby mohl být zachován plavební provoz.
Pavel Punčochář

Domnívá se, že nám tu chybějí lidé, jako byli exministři Ivan Dejmal a Ladislav Miko. Ti uměli už v minulosti tvořivě přistupovat k vodním dílům nebo stavebním úpravám tak, že chtěli najít řešení, které by vyhovovalo oběma stranám.

„Firma Ekopontis dala námět, že se vytvoří biotop, který dokonce rozšíří stanoviště pro rozvoj drobnokvětu pobřežního, to se dělá běžně. Na jezu není standardní situace, že se naplní a všichni čekají. Bude mít nějakou manipulaci, biotopy se mohou rozšířit i oproti tomu, co tam je v současné době,“ míní Punčochář.

Prostředí, které jinde nemáme

Janu Duškovi, projektovému manažerovi společnosti Beleco, zhotovené posudky jednostranné nepřijdou. Každá studie se zabývala jinými aspekty, ale socioekonomické přínosy a vodní doprava nebyly jejich tématem.

„Zabývaly se jen přírodním aspektem…, protože měly sloužit jako podklad pro rozhodnutí Národního parku Českého Švýcarska, aby správa dokázala posoudit, jestli je možné kompenzovat říční náplavy, které by byly výstavbou jezu poškozeny,“ vysvětluje Dušek.

Hlavním důvodem proti stavbě jezu je unikátnost Labe jakožto řeky, která představuje přírodní prostředí, které nikdy jinde v ČR nemáme.
Jan Dušek

Podle něho je dolní tok Labe specifický v tom, že řeka díky přirozenému kolísání přináší materiál, který se usazuje na pobřeží, a při nižším stavu vody se odkrývají náplavy. „Když bude vybudován plavební stupeň Děčín, tak budou v řádu několika kilometrů zaplaveny a hydrologický režim pod jezem bude tento typ stanoviště výrazně ovlivňovat.“

V daném úseku tedy náplavy zaniknou a nedá se tomu zabránit. Cesta kompenzací se prý nenašla, „ale ohradil bych se proti tomu, že se nehledala – hledala se rok, velice intenzivně, ale nenašla se,“ dodává Dušek.

Proč je nutné tento ekosystém chránit? Nehrozí, že v Německu by nemohly lodě plout dál kvůli nízkému stavu vody? Poslechněte si celé Pro a proti.