Zvýšit splavnost Labe nebo udržet jeho přirozený ráz? Děčín čeká nové kolo sporů o výstavbu jezu

Přehrada v Ústí nad Labem – Střekově. Loď Clara Schumann ve zdymadle
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Přehrada v Ústí nad Labem – Střekově. Loď Clara Schumann ve zdymadle

Postavit nebo nepostavit jez na Labi v Děčíně? Tato otázka už několik let rozděluje ekology a rejdaře nejen na severu Čech.

V létě chce Ředitelství vodních cest opět otevřít otázku jezu na Labi v Děčíně a požádat znovu o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Od jezu úřad očekává, že zlepší plavební podmínky a rejdaři, kteří mají na Labi svoje lodě, budou moci nasmlouvat a přepravit více zboží. Ekologové považují stavbu za zbytečnou. Navíc podle nich zničí poslední přírodní úsek řeky Labe.

Opačný názor mají místní lidé z Loubí, kde by měl jez vyrůst, podle nich měl být dávno postaven. S nimi souzní i bývalý děkan Dopravní fakulty ČVUT a expert na evropské dotace Petr Moos. Výstavbu jezu podporuje, protože splavnění Labe považuje za důležité pro diverzifikaci přepravních cest. Co se týče financování stavby za nejméně 4 miliardy, počítá se s prostředky z fondů EU.

Podle Jana Bukovského z Ředitelství vodních cest je hlavní funkcí jezu v Děčíně umožnit lodím po celý rok doplout do Děčína. V závislosti na podmínkách také do Ústí nad Labem a dál do říční sítě Labe a Vltavy v České republice. Lodě by měli mít jednodušší cestu do děčínských přístavů po většinu roku.

Problém je, že na českém úseku řeky jsou ponory o 40 cm nižší než v Německu, takže lodě nejsou schopny do ČR dojet. Bukovský se domnívá, že nejde o ponor, ale o nespolehlivost provozu. Loď totiž není schopna několik měsíců jet, a tím pádem nelze domluvit náklady.

Jinými slovy, rejdaři nemůžou svým zákazníkům zaručit, že zboží po řece dopraví. Podle Jany Vitnerové z hnutí Arnika, se ale kvůli tomuto stavu nemusí nutně stavět děčínský plavební stupeň. Připomíná, že existuje i jiná možnost splavnění, která fungovala v podstatě po staletí.

Největší boom byl v 80. letech minulého století. Tehdy se podle Vitnerové řeka udržovala polohrázkami a prohrábkami, bagrem se prohlubovalo dno řeky, aby místa, kde plují lodě, byla hlubší.

TK Ředitelství vodních cest České republiky, Jan Bukovský

To potvrzuje i Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest. Podobným způsobem se udržují plavební podmínky i v Německu. Připomíná ale, že v Německu je spád řeky poloviční, a proto tam lze ponory zajistit.

Na českém úseku Labe je proto podle Bukovského podobná úprava koryta řeky nemyslitelná. Navíc po prohrábce by prý voda zaklesla víc ke dnu a lepšího splavnění by se dosáhlo velmi obtížně.

Řeka v úseku od Německa k Děčínu, respektive k ústeckém Střekovu je ale podle ekologů posledním místem přirozeného toku a jez v Děčíně by tuto lokalitu zničil. Poukazují také na to, že se do Děčína začínají vracet lososi.

Podle ekoložky Vitnerové by navíc jez stejně otázku splavnění Labe od Střekova po Hřensko, respektive státní hranici s Německem nevyřešil. Stále by zbývalo plně splavnit také úsek Střekov - Velké Březno, kde by měl být další jez. To připouští i Jan Bukovský.

Pohledy obou stran se rozcházejí i v odhadech nákladů na stavbu jezu. Zatímco podle ekologů vyjde v jejich očích zbytečná stavba na 7 miliard korun, Ředitelství vodních cest odhaduje náklady na stavbu na 4 miliardy.

Důležitý je ale i pohled souseda, tedy Saska. Předseda tamní vlády Stanislaw Tillich z CDU pochybuje o tom, že by jez Labe v Sasku výrazně ovlivnil. Přesto ale i Tillich v rozhovoru připouští, že by bylo dobré udržet přirozený ráz řeky a dodává, že je třeba najít technické řešení, což ani v SRN či v ČR ještě nalezeno nebylo.