Postoje Michailidu jsou srozumitelné, debatu ale ovládají zjednodušené představy, soudí politolog Slačálek

Jana Michailidu je podle svých slov vyznavačkou původního demokratického komunismu a má utopický sen o demokratické, kooperativně vzájemné společnosti. Za ideální považuje liberálně socialistický chod světa. Kroupa v této souvislosti upozorňuje na nebezpečí pro demokracii.

„Jestliže mluvíme o sociálně demokratickém ideálu, který reprezentoval Karl Kautský (německý socialistický politik a teoretik marxismu), tady musíme říci, že to se stalo součástí standardních demokratických proudů. Snad může vadit jenom utopická představa komunismu a to, pokud kritika směřuje proti demokratickému právnímu státu.“

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Piráti odvahu ke svému ideovému coming outu teprve hledají

„Výraz kapitalismus je ideologický konstrukt, který dosazují za demokratický právní stát jeho kritici, protože se chtějí vyhnout obvinění, že stojí na stejné rovině, jako stáli sovětští komunisté. Jistěže to není stejná rovina, ale když to řeknu cynicky, ono je tak trošku jedno, jestli vás ke komunismu doženou po zlém nebo po dobrém,“ naznačuje filozof, pedagog a signatář Charty 77.

Podle Slačálka jsou postoje Jany Michailidu jasně srozumitelné. To, že nejsou srozumitelné v české veřejné debatě, je podle něj důsledkem toho, že ji dlouhodobě ovládají zjednodušené představy.

„Jako slyšíme i tady, že jakákoli kritika kapitalismu je vlastně schovaná kritika demokracie a že komunismus rovná se sovětský komunismus. Že se evropská zkušenost dělí na západní svobodnou a na východní nesvobodnou zkušenost s levicovými diktaturami, je část. Ale další důležitá část je, že tady také existuje jihoevropská politická zkušenost s pravicovými diktaturami, proti kterým existovalo široké demokratické hnutí, jehož součástí byli i komunisté.“

Čtěte také

Radko Kubičko: Piráti definitivně v přístavu establishmentu. Kdo převezme jejich voliče?

„A eurokomunismus jako demokratický komunismus je produkt hnutí v Řecku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a samozřejmě také odkazu našeho roku 1968. To je odkaz, který můžete kritizovat, ale přiřazovat ho ke stalinismu, označovat ho za antidemokratický, je podpásový rétorický podvod, kterého se česká pravice dlouhodobě dopouští,“ zlobí se publicista.

Kroupa připomíná, že všechny varianty komunismu jako utopické představy, které se podařilo realizovat, skončily nějakou formou totalitního režimu spojeného s brutálním násilím.

„Přesto zůstávají idealisté, kteří se domnívají, že všechny realizace, ať vezmeme sovětskou, čínskou, Kambodžu, Nikaraguu, Kubu a další země, všude to vlastně skončilo násilím. Všude hlásali stejný ideál, který se opíral především o Marxovo učení o tom, že beztřídní společnost vznikne vyvlastněním výrobních prostředků. Všude to vedlo k násilí. Po této masivní historické zkušenosti je těžko pochopitelné, že se lidé k tomuto ideálu vracejí a neptají se, proč to takto skončilo,“ nastiňuje Kroupa.

Delegitimizace levice

Podle Slačálka současné české debatě chybí respektující dialog a je zde snaha delegitimizovat levici.

„Do polistopadové společnosti se ducha respektujícího dialogu nepodařilo dostat. Zatímco byla delegitimizována levice, nebyly delegitimizovány nelegitimní průniky velkého kapitálu do politiky. Takže místo levicové opozice tady máme opozici dvou politických podnikatelů, je to devastace demokracie,“ míní.

Čtěte také

Richterová: Výrok Jany Michailidu o komunismu byl nešťastný. Hlasy dostala, protože je aktivní

Kroupa nesouhlasí s tím, že by v Česku někdo delegitimizoval levici. „Samozřejmě, že když člověk zastává názory zcela opačné, než jsou názory toho typu levice, o které hovoříme, tak je kritizuje. To nelze nazývat delegitimizací. Jestliže se tady levice delegitimizovala, tak to byla především její účast ve vládách spojených s velkokapitálem,“ nastiňuje filozof.

Nesouhlasí s tím, že v Česku chybí strana, která by z levicových pozic upozorňovala na nedostatky současného systému tržního hospodářství.

„Političtí kritici jsou součástí stávajících politických stran. Jistě by bylo fajn, kdyby zde byla levicová demokratická strana, sociálně demokratická jako součást spektra. Ale v každé zemi se to spektrum formuje podle podmínek,“ vysvětluje.

Slačálek s tím nesouhlasí. „Pokud chápeme demokracii jako soutěžení idejí, tak tady jednoznačně chybí. A díky vypadnutí levice česká politika degenerovala do souboje pravicově konzervativních postojů a politických podnikatelů,“ naznačuje politolog.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.