Petr Honzejk: Piráti mezi warm up party a afterparty
Piráti se o víkendu scházejí na celostátní fóru v Liberci. V jaké kondici se strana, která představuje do značné míry evropský unikát nachází? A jak se může vyvíjet dál? Odpověď na první otázku zní: střídavě oblačno. Pirátům se povedlo oklepat z volební katastrofy v říjnu 2021, kdy vlivem kroužkování v koalici se Starosty získali pouhá čtyři poslanecká křesla oproti třiatřiceti pro STAN.
Čtěte také
Po vstupu do vlády se předseda Ivan Bartoš probral z politické deprese, začal fungovat a výsledkem je nový stavební zákon, který Česko potřebovalo víc než sůl nebo posun v digitalizaci, který je zatím vyjádřený tím, že je připravená takzvaná e-dokladovka, díky které nebude nutné nosit plastové kartičky, ale postačí mít doklady v mobilu.
Pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský pak patří mezi největší pozitivní překvapení vlády a je jedním z architektů jednoznačného a silného postoje Česka při pomoci Ukrajině proti agresivnímu Rusku. Výsledkem toho je, že preference Pirátů se drží kolem deseti procent, což z nich dělá třetí nejsilnější stranu po ANO a ODS. Což není špatné.
Od deseti k deseti
Problémem naopak je, že strana jakoby neměla kam se rozvíjet a hrozí ji stagnace. Je to stále generační partaj, mezi jejími voliči převažují velmi mladí lidé. Vypadá to sice hezky a progresivně, ovšem nese to s sebou dvě nevýhody.
Zaprvé mladí lidé jsou nejméně disciplinovanou voličskou skupinou, takže Piráti si nikdy nemůžou být jisti, v jakém počtu dorazí k volbám. Dlouhodobě se pak bude počet mladých lidí v populaci snižovat. Z obou důvodů to může s Piráty jít sice ne od deseti k pěti, ale vyjádřeno v procentech podpory přinejlepším od deseti k deseti.
Čtěte také
Piráti to zjevně vědí, a tak se pokoušejí zvýšit svůj akční rádius. Na celostátním fóru v Liberci se sice nebude volit nové vedení, ale dojde ke změně stanov, která má představit Piráty jako formaci, která je volitelná i pro starší, řekněme ne tak divokou generaci.
Zatímco dosavadní stanovy z roku 2009 reflektují pirátské kořeny, a začínají tím, že Pirátům jde hlavně o takzvanou “revizi kopírovacího monopolu,” tedy o to, aby se uvolnila autorská práva a všichni mohli kopírovat všechno, v čemž jejich odpůrci viděli snahu po krádežích duševního vlastnictví, nyní se mají stanovy s nadsázkou řečeno uklidnit.
Návrh definuje piráty jako stranu, jejímž posláním je svobodná vzdělaná a spravedlivá společnost, která obstojí v rychle se vyvíjejícím světě a která dokáže lidem zajistit prosperitu a vysokou kvalitu života. Jedna verze stanov obsahuje i definici Pirátů jako středově liberální strany.
Hledání nových voličů
Můžeme spolknout výhradu, proč se Piráti stále jmenují Piráti, když vlastně už nechtějí být ani tak moc piráti. A konstatovat, že cesta, kterou volí, je zřejmě správná. Lépe řečeno, v současném Česku jediná možná.
Čtěte také
Piráti tak mohou oslovit liberální voliče, kteří se odklánějí od skomírající TOP 09 a postupně začít přesvědčovat větší množství lidí, že jsou vzdor své minulosti a názvu standardní partají, kterou se nemusí bát volit.
Přitom mohou zůstat sexy i pro mladé a divoké voliče, třeba tím, že si uchovají takové programové body jako legalizace konopí. Ten jim mimochodem vydrží jako tahák i do dalších voleb, protože v nynější vládě legalizace nikdy neprojde přes lidovce, kteří se patrně domnívají, že všechny relaxační substance s výjimkou těch, které obsahují etanol, jsou od ďábla.
Piráti s novou vlnou energie?
Celkově se dá říci, že Piráti mají slušnou perspektivu. Jsou schopni pružně přizpůsobovat zaměření, aniž by to vypadalo jako trapný oportunismus. A oslovovat tu část voličů, které otravuje zdejší zatuchlost, která se vydává za konzervatismus.
Zatím ani neztrácejí energii. Koneckonců, která jiná strana jí má tolik, aby mohla zahájit jednání v devět ráno, rovné tři hodiny po ukončení warm up party, aby ten samý den navázala v půl jedenácté večer afterparty, jako to plánují Piráti v Liberci. Jak vysoko se mohou s takovou dostat, těžko říci, ale za jisté se dá považovat, že ještě dlouhou dobu zůstanou světově nejúspěšnější formací svého jména.
Autor je komentátor Hospodářských novin
