Poslech klasické hudby pomáhá při léčbě epilepsie. Mozartova hudba přitom funguje lépe než ta Haydnova, zjistili brněnští neurovědci

21. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Wolfgang Amadeus Mozart na maďarské známce

Málokterý hudební vědec by si troufnul tvrdit, že Mozartova hudba je lepší než ta Haydnova. Z hlediska jejího léčebného účinku na onemocnění mozku to ale nejspíš platí – alespoň pokud srovnáváme Mozartovu sonátu pro dva klavíry D dur s Haydnovou symfonií číslo 94. V nedávné studii to potvrdil tým brněnských neurologů pod vedením profesora Ivana Rektora.

Čtěte také

„My jsme skutečně potvrdili, že Mozartova Sonáta K. 448 potlačuje epileptickou aktivitu, kterou můžeme měřit přímo v mozku,“ říká profesor Ivan Rektor z brněnského institutu CEITEC, který na výzkumu takzvaného Mozartova efektu u epileptických pacientů spolupracuje s vědci a lékaři z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny, ale také s akustickými inženýry z VUT.

„Náš výzkum byl unikátní tím, že probíhal u pacientů, kteří měli elektrody vnořené dovnitř do mozku. To jsou lidé, kteří se připravují na chirurgický zákrok, a elektrody jsou tam proto, aby lékaři přesně zlokalizovali místo, které se pak bude chirurgicky odstraňovat,“ vysvětluje Ivan Rektor.

Mozart vs. Haydn

Díky této precizní diagnostické metodě vědci potvrdili platnost Mozartova efektu s větší přesností než všechny dosavadní studie. Kromě toho se profesor Rektor se svým týmem pokusil zjistit, proč právě tato konkrétní sonáta působí na lidský mozek tak blahodárně.

„Pro srovnání jsme vybrali Haydna, protože skládal ve stejné době jako Mozart a v podobném stylu. Ani jeden z našich pacientů nebyl milovníkem klasické hudby, takže jim bylo celkem jedno, jestli poslouchají Haydna nebo Mozarta. A porovnávali jsme sonátu se symfonií z toho důvodu, že jsme chtěli otestovat různé akustické parametry. Bylo potřeba, aby tam byl dostatečný rozdíl.“

Toto srovnání přineslo hned několik zajímavých zjištění. Jednak se ukázalo, že účinek hudby nesouvisí ani tak s emocemi, přesněji řečeno se systémem odměny uvnitř mozku, při kterém dochází k vyplavení dopaminu.

Naproti tomu se potvrdila jiná hypotéza, podle které léčebný účinek hudby souvisí s jejími fyzikálními vlastnostmi, jako je rytmus, tempo, dynamika a podobně.

Rozdílný účinek hudby na muže a ženy

Výzkum přinesl i jedno nečekané zjištění, které se týká odlišného působení hudby na mozek mužů a žen.

„To nás velmi překvapilo. To jsme vůbec nepředpokládali. Zjistili jsme, že zatímco Mozartova skladba vedla k útlumu epileptické aktivity u mužů i žen, tak u Haydnovy skladby došlo k útlumu jenom u žen, ale nikoliv u mužů. U těch došlo naopak k nárůstu počtu výbojů,“ říká Rektor.

Čtěte také

Výsledky studie prováděné na osmnácti epileptických pacientech tak naznačily, že ženy a muži pravděpodobně vnímají tytéž hudební ukázky – alespoň do určité míry – odlišně. A tak se vědci rozhodly uspořádat navazující studii, tentokrát s využitím funkční magnetické rezonance.

„Bylo to deset mužů a deset žen. Sledovali jsme aktivaci mozku při poslechu hudby a zjistili jsme, že většina oblastí je u mužů i žen aktivována stejně, ale jsou i oblasti, které jsou více aktivovány jen u žen nebo jen u mužů. Takže je určitý rozdíl v aktivaci mozku mezi muži a ženami,“ shrnuje výsledky výzkumu Ivan Rektor.  

Působí vážná hudba jinak na mozek hudebníků než na mozek lidi bez hudebního vzdělání? Poslechněte si celou reportáž Filipa Rambouska.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související