Poslanec KDU-ČSL Benešík: Babiš chtěl Syřany zaplácnout díry na pracovním trhu. Teď už je populisticky proti migraci

„Premiér tuto záležitost velmi zkratkovitě a populistiky zjednodušil. Říká, že nepřijmeme ani jednoho migranta a jedním dechem dodává, že se snažíme zjednodušit ekonomickou migraci z Ukrajiny,“ upozorňuje poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Thomas Kulidakis: O budoucnost Evropy se bojuje v Řecku a Itálii

• Upravit
• Smazat

Podle průzkumů veřejného mínění evropské voliče nejvíce zajímají dvě věci. Ekonomická situace a bezpečnost. Tedy otázky spojené s migrací a reakcí na finanční krizi z roku 2008.

Babišova slova jsou podle něj určena domácímu publiku před blížícími se volbami, a tak to prý berou i evropští partneři.

„Andrej Babiš v roce 2015 tvrdil, že Česká republika je schopná přijmout až 18 tisíc migrantů ze Sýrie (a tohoto regionu), se kterými bychom zaplácli díry na našem pracovním trhu. Dnes mluví úplně jinak, protože si to asi tak vyhodnotil z průzkumů veřejného mínění,“ soudí předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti.

Benešík připomíná, že Česko má vlastní politiku pro ekonomickou migraci, která má jasná pravidla a je plně v našich rukou. A vedle toho, v souladu s vlastním azylovým právem a mezinárodními dohodami, posuzujeme žádosti těch, kteří požádají o azyl.

Požádat může každý

Podle premiéra by měla na severu Afriky začít fungovat podobná dohoda, jakou Evropská unie uzavřela s Tureckem. Ta ovšem počítá s tím, že budou unijní státy dobrovolně přijímat Syřany přímo z Turecka. V rámci tzv. přesídlování. To ale Česko nedělá. Proč ne?

„Česká republika přijímá i ekonomické migranty. Záleží na našich potřebách. Jako KDU-ČSL jsme se ale nikdy neklonili k tomu, abychom své demografické deficity řešili migrací zvenku,“ říká Ondřej Benešík |foto: Jan Bartoněk

„Protože jsme povinné kvóty odmítli, a protože k nám ti uprchlíci nechtějí,“ reaguje Benešík. Odkazuje na případ iráckých křesťanů, kteří před dvěma lety přišli do Česka a po pár týdnech se přesunuli do Německa.

Benešík se domnívá, že azylant by měl projevit zájem o zemi, ve které by pak měl být umístěný, a uvádí příklad čínských křesťanů nebo kubánských antikomunistů. Velký počet žádostí o azyl je u nás i z Ukrajiny nebo Ruska.

Střet civilizací

Počty migrantů v posledních třech letech klesají. Zatímco v roce 2015 přišlo do Evropy  milion lidí, v roce 2016 to už bylo (podle dat UNHCR) 360 tisíc. O rok později pak už jen polovina. Proč je migrace stále téma?

Velkým problémem evropského práva je střet s dalšími právními kulturami, varuje právník

• Upravit
• Smazat

Kde leží hranice pro předvolební agitaci politiků na území jiných států, kde žijí jejich menšiny? O čem svědčí současný spor Nizozemska s Tureckem? Hostem Magazínu Leonardo byl právník Michal Tomášek, proděkan pro vědu a výzkum Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„Téma migrace je často – a do velké míry naprosto oprávněně – spojováno s kriminalitou, dokonce s terorismem, anebo se změnou identity naší civilizace,“ vysvětluje Benešík.

Celá řada aspektů islámského světa je podle něj v přímém rozporu s naším civilizačním okruhem. A některé muslimské komunity v Evropě se své zvyklosti snaží uplatňovat i v nové zemi. Takovým příkladem je mnohoženství.

„Jak chcete integrovat přístěhovalce, který má tři manželky? Německo jim to postupně uznává v režimu slučování rodin. Netvrdím, že každý muslim má několik manželek, ani by to matematicky nevycházelo. Ale islám to umožňuje, náš civilizační okruh ne,“ uzavírá.