Velkým problémem evropského práva je střet s dalšími právními kulturami, varuje právník

„To je snad úplně poprvé, co se s takovým problémem setkáváme,“ uvedl expert.

Ten připomněl, že pokud se Turecko cítí nějak politicky nebo právně diskriminováno, pak se může obrátit na mezinárodní organizace včetně soudního dvora Evropské unie. „I když to si těžko dovedu představit,“ dodal.

Musí mít obecně příslušník cizího státu nějaké povolení, aby mohl působit na menšiny žijící v daném státu? „Každopádně by to měl řešit nějakým diplomatickým způsobem. Takže své plány členskému státu to oznámit, požádat o souhlas a seznámit ho se svým záměrem.“

"Obraťme tu situaci, kdy by si třeba německý politik zajel do Turecka, a tam agitoval pro svou stranu včetně kritiky tamního režimu. Jak by se to Erdoganově vládě líbilo?"

„Problém vidím spíše v rovině diplomatické, chcete-li etické a politické, než v rovině právní. V právní rovině se můžeme bavit jen o tom, jestli je stát způsobilý zakázat vstupu komukoliv na své území a prováděl tam politickou agitaci… Každá členská země Evropské unie může zakázat vstup na své území komukoliv, pokud se domnívá, že by tím byl narušen veřejný pořádek.“

Hrozí podobné spory v některých dalších zemích? „Určitě jsou otázky menšin národnostních, ale hlavně náboženských velký problém v Evropské unii.“

„Uvědomme si, že si menšiny přinášejí s sebou docela jiné právo. Už jen mnohoženství a jiné pojetí rodinných vztahů v konfrontaci s evropskou právní kulturou rodinného práva je veliký střet,“ tvrdí právník.

„Mnohé menšiny úplně nechtějí respektovat evropské právo, pokud jde o jejich povinnosti v novém prostředí. Ale je zase pozoruhodné, že docela dobře znají svá práva, jsou schopni si je rychle osvojit a ještě vehementněji je potom uplatňovat v soudních procesech, při trestním stíhání a vyšetřování teroristických útoků.“

Velký problém evropského práva do budoucna je střet s dalšími právními kulturami. „Z hlediska vědy byla dosavadní nauka evropského práva o zkoumání jeho vnitřního mechanismu, ale málokdo se zabýval konfrontací evropského unijního práva s jiným právním systémem, třeba s islámským, ale i třeba v obchodních vztazích s právem čínským a tak dále.“

„Evropská unie si přisvojila příliš mnoho pravomocí, které není schopna řešit. Jestliže si přisvojila pravomoc jednotné azylové a migrační politiky a přicházejí sem statisíce lidí, tak se to samozřejmě Evropské unii vymyká z rukou, řešení ponechává na členských státech na první linii a ty si logicky hájí své zájmy,“ shrnul Michal Tomášek.