Velkým problémem evropského práva je střet s dalšími právními kulturami, varuje právník

21. březen 2017

Kde leží hranice pro předvolební agitaci politiků na území jiných států, kde žijí jejich menšiny? O čem svědčí současný spor Nizozemska s Tureckem? Hostem Magazínu Leonardo byl právník Michal Tomášek, proděkan pro vědu a výzkum Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

„To je snad úplně poprvé, co se s takovým problémem setkáváme,“ uvedl expert.

Ten připomněl, že pokud se Turecko cítí nějak politicky nebo právně diskriminováno, pak se může obrátit na mezinárodní organizace včetně soudního dvora Evropské unie. „I když to si těžko dovedu představit,“ dodal.

Musí mít obecně příslušník cizího státu nějaké povolení, aby mohl působit na menšiny žijící v daném státu? „Každopádně by to měl řešit nějakým diplomatickým způsobem. Takže své plány členskému státu to oznámit, požádat o souhlas a seznámit ho se svým záměrem.“


"Obraťme tu situaci, kdy by si třeba německý politik zajel do Turecka, a tam agitoval pro svou stranu včetně kritiky tamního režimu. Jak by se to Erdoganově vládě líbilo?"

„Problém vidím spíše v rovině diplomatické, chcete-li etické a politické, než v rovině právní. V právní rovině se můžeme bavit jen o tom, jestli je stát způsobilý zakázat vstupu komukoliv na své území a prováděl tam politickou agitaci… Každá členská země Evropské unie může zakázat vstup na své území komukoliv, pokud se domnívá, že by tím byl narušen veřejný pořádek.“

Hrozí podobné spory v některých dalších zemích? „Určitě jsou otázky menšin národnostních, ale hlavně náboženských velký problém v Evropské unii.“

„Uvědomme si, že si menšiny přinášejí s sebou docela jiné právo. Už jen mnohoženství a jiné pojetí rodinných vztahů v konfrontaci s evropskou právní kulturou rodinného práva je veliký střet,“ tvrdí právník.


„Mnohé menšiny úplně nechtějí respektovat evropské právo, pokud jde o jejich povinnosti v novém prostředí. Ale je zase pozoruhodné, že docela dobře znají svá práva, jsou schopni si je rychle osvojit a ještě vehementněji je potom uplatňovat v soudních procesech, při trestním stíhání a vyšetřování teroristických útoků.“

Velký problém evropského práva do budoucna je střet s dalšími právními kulturami. „Z hlediska vědy byla dosavadní nauka evropského práva o zkoumání jeho vnitřního mechanismu, ale málokdo se zabýval konfrontací evropského unijního práva s jiným právním systémem, třeba s islámským, ale i třeba v obchodních vztazích s právem čínským a tak dále.“

„Evropská unie si přisvojila příliš mnoho pravomocí, které není schopna řešit. Jestliže si přisvojila pravomoc jednotné azylové a migrační politiky a přicházejí sem statisíce lidí, tak se to samozřejmě Evropské unii vymyká z rukou, řešení ponechává na členských státech na první linii a ty si logicky hájí své zájmy,“ shrnul Michal Tomášek.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.