Poslanci a ministři si chtějí zvýšit platy o 8 %. Chceme to samé pro všechny zaměstnance státu, říká šéf odborů Středula

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

Průměrná mzda v Česku poprvé překročila 34 tisíc měsíčně, ale domů si ji odnese málokdo. Porostou platy dál? A co budou pro příští rok chtít odbory? Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je třeba zvednou hlavu a o vyšší mzdu si říct. 

„Měli bychom zvednout hlavu, narovnat záda a skutečně si, speciálně v této době, říct o vyšší růst mezd. Je to i na těch firmách, které na nízkých mzdách samozřejmě generují velmi vysoké hospodářské výsledky,“ říká Středula v Interview Plus.

Odbory prý budou s našimi výdělky spokojené až v okamžiku, „kdy u nás budou chtít občané Německa, Rakouska, Francie nebo Belgie pracovat za české mzdy. U nás žít a být. V tom případě můžeme začít hovořit o tom, že se naše výdělky konečně srovnaly,“ odpovídá na otázku, kdy se konečně vyrovnají naše výdělky s těmi na Západě.

Jen tak totiž poznáte, jaké jsou doopravdy životní náklady každého z nás. „Jak jsou vysoké, nebo nízké, stejně pak mzdy, jaká je naše kupní síla a jestli náhodou náklady za bydlení neletí raketově oproti příjmům… To vše je totiž komplexní hodnota.“ 

Nemluví přitom o mzdách manažera nějaké nadnárodní firmy, který dostane německou mzdu. „Když tady budeme mít průměrný výdělek v dělnické profesi 3 tisíce eur, nebo minimální rakouskou mzdu dělníka v kovoprůmyslu 2 tisíce eur, tak to bude něco jiného, než u nás, která je 520 eur.“

Investiční pobídky vs. nízké platy

Problém je podle Středuly v tom, že jsou z Česka vyváděny obrovské finanční prostředky, které ale reálně vydělali naši lidé, naše firmy. „Akorát se hospodářský výsledek téměř beze zbytku přesouvá mimo ČR… Přitom ale neříkáme, že se v nějakém střednědobém období vyrovnají mzdy (s vyspělými zeměmi na západ od našich hranic). To netvrdíme, ale naše zjištění jsou daleko vážnější a hovoří o struktuře naší ekonomiky,“ varuje.

Předseda ČMKOS by byl rád, kdyby si velké nadnárodní společnosti konečně uvědomily, že přerozdělením svého zisku ve prospěch mezd svých zaměstnanců pomohou nejen české ekonomice, ale i sami sobě. „Pak poroste spotřeba, lidé se budou cítit líp a taky by tak vznikl tlak na modernizaci celé ekonomiky.“

Nechce být konkrétní a jmenovat určitou firmu, ale český stát prý ani nedokáže vydobýt rozumné mzdy pro budoucí zaměstnance nově vznikajících firem, které do Česka přicházejí za investiční pobídkou.

„Daňový poplatník dal majiteli, chcete-li zaměstnavateli, investiční pobídku ve výši 3,5 miliard korun. Výsledkem je, že na základní profese operátorů nepřetržitého provozu nabízí přes úřad práce 22 tisíc hrubého. Proč se při sjednávání kontraktu neřešila taky otázka budoucích mezd?“

„Musíme se do budoucna naučit, že když tady chce někdo podnikat, tak přece nemůže taky hned vytvářet skupinu lidí, kteří budou mít hladové mzdy,“ říká Středula.

8 % je minimum

Odbory už příští týden čeká jednání o platech ve veřejné sféře. „Už na konci května jsme řekli, že chceme 15% růst platů pro učitele, 10% pro nepedagogické pracovníky ve školství a u ostatních zaměstnanců chceme 8%. Taky bychom rádi zrušili tabulku… nejhůř odměňovaných zaměstnanců, tedy lidé ze sociálních služeb a v kultuře,“ vyjmenovává.

„Náš návrh je každopádně vyšší než říká ministryně financí (Alena Schillerová za ANO). My ale stále nemáme reakci vlády, přičemž reakce jednotlivých ministrů máme… Ministryně financí přitom v červenci říkala, že chce 2% růst platů, pak 3%... což by plus minus znamenalo udržení jejich reálných příjmů… Dali jsme vládě prostor od konce května, zatím proběhlo jednání pouze s jednou ze dvou koaličních stran.“

Podle Středuly ministryně Schillerová „bohužel rozdala 18 miliard,… my na prvním jednání o platech požadovali asi 10 miliard. Ale ona se s námi mohla sejít a vyjednávat. To se nestalo. Myslím si, že by zaměstnanci státu neměli být těmi, co budou potrestáni za to, že se mezitím jednalo s někým jiným (se šéfy rezortů).“

Co by pak prý rozhodně nemělo zapadnout je vládní návrh, podle kterého by v roce 2020 měly „všem poslancům, senátorům, členům vlády růst platy o 8 %. To je ale to, co chceme pro všechny zaměstnance státní správy. Jsme připraveni i na kompromis, ale teď čekáme na nabídku ze stany vlády. Ne jen od jednotlivých ministrů,“ dodává Josef Středula.

Jak by měly podle odborů vypadat výdělky ve školství nebo ve zdravotnictví, kde to vypadá na vážný kolaps? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.  

Související