„Češi pracují dlouho a za málo peněz,“ říká předák odborů Josef Středula

7. leden 2019

„V Česku se musíme bavit o zkracování pracovní doby,“ tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „V německém průmyslu je dohodnutý 35hodinový pracovní týden. Lidé jsou spokojenější a ke snížení mezd nedošlo. U nás se argumentuje tím, že pokud na to přistoupíme, tak se sníží naše konkurenceschopnost. Myslím si, že to není pravda. Nedá se říct, že by německá ekonomika nebyla konkurenceschopná.“

Ve Francii protestuje hnutí žlutých vest, které se bouří proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou. V Maďarsku se demonstruje za stažení novely zákoníku práce, která má navýšit limit přesčasů. Jak vnímáte vlnu odporu, která se v Evropě zvedla?

Já to vnímám jako obrovské politické chyby příslušných politických reprezentací. Není to jen v těchto dvou zemích. Ale odbory právě v  jmenovaných státech avizovaly, že s některými věcmi pro ně není přípustné souhlasit. Ve Francii to bylo ještě o to silnější, že to nebyla pouze jedna akce, která by byla vybuzena pouze nespokojeností s cenou benzinu. Odbory se bouřily už těsně po příchodu současného prezidenta kvůli zákoníku práce. A místo toho, aby se to zohlednilo, tak se pokračovalo ve změnách. A vznikla z toho situace, kdy už nejsou nespokojené jen odbory, ale i veřejnost.
V Maďarsku je to ještě silnější. Tam se to kombinuje s bojem o demokracii na pozadí souboje o prodloužení pracovní doby, aniž by se zvýšily mzdy.

„Propaganda o Sorosovi přestává fungovat,“ říká aktivista zadržený při maďarských protestech

Student Adrien Beauduin se podílí na současných protestech v Maďarsku. S několika dalšími lidmi ho na jedné z nich zadržela policie.

„Maďarská vláda bojuje proti feminismu, protože si myslí, že je to příčina, proč některé ženy nemají děti,“ říká Adrien Beauduin, student gender studies na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Adrien se podílí na současných protestech v Maďarsku. S dalšími několika lidmi byl v davu zadržen policií, strávil dva dny ve vazbě a je obviněn ze zločinu proti veřejnému činiteli.

Jaký je ten společný jmenovatel maďarských i francouzských protestů? Znamená to, že sociální otázky jsou pro lidi důležitější než jiné? Například lidskoprávní?

Je to určitý náznak pohrdání s lidmi ze strany konkrétních politiků. Může to být spojeno i s nebývalým honem za ziskem. Lidé posuzují, jestli se jejich život díky nějakému zavedenému zákonu zlepšil, nebo nezlepšil. A jakmile dojde ke zhoršení, tak to mění i politické směřování země. To se stává velice často. I prezident Macron si uvědomil, že vlna, která proti němu jde, je tak silná, že musí reagovat.

Protesty žlutých vest ve Francii pokračují i v novém roce

V Česku je aktuálním tématem zadlužení rodin a vlna exekucí. Jak jsou na tom Češi s platem?

Největší počet problémů, které souvisí s nedostatečnou schopností splatit dluhy, vzniká tím, že si chcete pořídit bydlení. Pořídíte si ho na hypotéku. Ale v průběhu dvaceti, třiceti let přece můžete přijít o práci nebo být například vážně nemocný. A člověk už pak nemá dostatek prostředků na to, aby to finančně zvládl. Kdyby měl občan vyšší příjem prostřednictvím mzdy nebo platu, tak se nemusí nikde zadlužovat, jít k lichváři, skočit mu na lep a půjčit si peníze.

A máme na to, abychom měli vyšší platy?

Já si myslím, že ano. Kampaň Konec levné práce rozhodně není postavena na vodě. Zajímavá je třeba skutečnost, že z České republiky odcházejí finanční prostředky v hodnotách kolem 600 miliard ročně. Není to jen dividenda, ale i další způsoby vyvádění finančních prostředků ze země. Část z toho by měla být věnována na vyšší růst mezd. Zasloužíme si to. Česká republika je v průměru Evropské unie na 90 %, co se týče HDP, ale mzdy jsou pouze třicetiprocentní. Produktivita práce je asi 60%. Z tohoto pohledu je zřejmé, že mzdy opravdu mohou růst. Že se to někomu nelíbí, to je logické.

Britský Guardian píše o českých exekucích. Ohrožují prý naši demokracii

Marie Březinová tvrdí, že exekutor zbavil věci, které jsou promajímatelky, u níž bydlí, a doplácí na dluhy manžela vzniklé, než si ho vzala

„Když jste v této zemi dlužníkem, stát vás postihuje více, než kdybyste byl zločinec,“ cituje britský deník The Guardian českou dlužnici Renatu. Verdikt článku je jasný, vyšel pod titulkem Česká demokracie „v ohrožení“ narůstající dluhovou krizí.

Mluví se také o zkrácení pracovní doby nebo zkrácení pracovního týdne. V různých evropských státech už existují firmy, do kterých zaměstnanci docházejí například jen od pondělí do čtvrtka, a v mnoha případech se ukazuje, že jejich výkonnost je minimálně srovnatelná s pracovníkem, který dochází do práce až do pátku. Je to téma, které by mělo řešit i Česko?

Česká republika to už dokonce řeší. Podařilo se nám například v rámci vyjednávání kolektivních smluv domluvit, že u 77 % firem máme již zkrácenou pracovní dobu na 37,5 hodiny bez ztráty mzdy. Lidé jsou tam spokojenější a lépe se jim slaďuje rodinný život. U zbytku firem toho chceme dosáhnout do pěti let.

Pracují Češi dlouho za málo peněz?

Ano, je to tak. Bohužel. Česká republika má zhruba 1 750 hodin roční fond pracovní doby. Kolegové z Německa mají 1 350 hodin. Tento rozdíl činí 400 hodin ročně. Takže rozdíl mezi českým a německým zaměstnancem způsobí, že během čtyřiceti let aktivního života odpracuje český pracovník o 9 let víc.

Může k podobným demonstracím jako ve Francii a Maďarsku dojít kvůli sociálním otázkám i v Česku? Jak silné jsou v tuzemsku odbory? A vstoupí Josef Středula do politiky? Poslechněte si celý rozhovor!

autor: Filip Titlbach
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.