Poprvé v Evropě
Říká se, že košile je bližší než kabát, ale to neznamená, že by byl kabát zbytečnou součástí našeho šatníku. Je dobré si to uvědomit před volbami do Evropského parlamentu, ve kterých se jedná o výběr oblečení do globálního počasí.
Na rozdíl od místních voleb, kdy se jedná o sice bližší, ale přesto pouze košili, se voleb evropských účastníme společně s občany dalších čtyřiadvaceti států, se kterými sdílíme starý kontinent. Vedle konkurence v naší ulici, městě či mezi státy Evropy se totiž musíme prosadit také v konkurenci s jinými kontinenty. Abychom ve vztazích s Asií a speciálně s Čínou, ve vztazích s Amerikou či Ruskem v budoucnu nehráli pouze druhé housle, musíme být jako Evropané v některých věcech zajedno. Právě parlament, do kterého dnes v Evropě vybíráme poslance, bude místem, kde proběhne debata o politickém směřování naší unie.
Není úplně jednoduché si takto v červnu, když člověk chodí nalehko jenom v košili, představit, že zákonitě přijde období, kdy bude třeba čelit mrazu. Jsou lidé, kteří soudí, že jejich účast v těchto volbách není nezbytná, a mají za to, že pořizovat kabát je zbytečné a drahé. Ve světě ovšem politicky, ekonomicky i bezpečnostně přituhuje, a i když to tak možná na první pohled nevypadá, Evropa bez kabátu nemá šanci. Jde nyní o to, vybrat na příští sezónu dobrý střih, aby nás nikde příliš netlačil, aby se nám v něm dobře pohybovalo. Poprvé se účastníme rozhodování, jak má být tento náš kabát sociálně teplý, jak konzervativní by měl mít linii, jaké mají v jeho vzorku převažovat barvy.
Nepochybně volbu kabátu ovlivňují vlastnosti zvolené košile, ti, co zvolili tenkou, dají nyní přednost teplejšímu kabátu a naopak. Ale v průměru se to v Evropě srovná a volby se vydaří. Čili - škoda nevolit.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.