Poprask, který se dal očekávat
Reakce nejsou nijak neočekávané. Rusko i Srbsko samostatnost neuznávají a parlament v Bělehradě platnost odtržení Kosova dokonce přijetím zvláštního zákona v uvozovkách "zrušil." Že to na vývoj věcí už nebude mít žádný vliv asi není nutné vysvětlovat. Srbští poslanci zkrátka chtěli v otázce Kosova alespoň něco dělat.
Jinak toho ve zbytku své země dělat nemohou. A ani Rusko toho nemůže udělat mnoho, kromě předem ohlášeného veta na každou novou rezoluci o Kosovu, která by nevyhovovala zájmům Srbska. Pozastavení platnosti secese provincie žádal i srbský prezident Boris Tadič. Ale OSN jak známo zůstalo tentokrát stranou a zřejmě se bude rozhodovat mimo něj. A jeho mise v Kosovu, která tam funguje od roku 1999 bude v dohledné době nahrazena misí Evropské unie. Postoj Srbska v této záležitosti je neměnný. Premiér Vojislav Koštunica nedávno prohlásil, že by akceptováním správy EU v Kosovu svým způsobem Srbsko uznalo kosovské odtržení a vznik samostatného státu.
A ta je pro Srbsko stejně nepřijatelná jako fakt uznávání Kosova jako samostatného státu vlivnými zeměmi- USA Francií Itálií Německem a dalšími. Americký prezident George Bush během návštěvy Tanzanie vyhlášení kosovské samostatnosti přivítal. Kosovské instituce vyzval, aby nová země respektovala práva menšin a za pomoci dalších zemí přispěly ke klidnému přechodu země k nezávislosti. Na předem neohlášenou návštěvu Kosova přijel Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Kosovský prezident Fatmir Sidiu už přijal pověřovací listiny prvních zahraničních velvyslanců v Prištině.
Demonstrace v ulicích Bělehradu a výtržnosti, které prezentují světové agentury jako protesty obyvatelstva proti odtržení provincie a které se projevují ničením zahraničních ambasád a podniků je zatím pod kontrolou. Je příznačné, že rabování a útoky často vedou fanoušci bělehradských fotbalových klubů Partizan a Crvena zvezda, v Novém Sadu zase stoupenci fotbalového klubu Vojvodina. Stručně řečeno něco jako srbští "rowdies."
Ve čtvrtek má proběhnout nejmasovější protest, organizovaný nejvyššími srbskými představiteli a institucemi.V centru metropole se má sejít až milion občanů Srbska. Vláda a prezidentská kancelář se budou snažit, aby byl protest pokojný. Snad se jim podaří klid udržet. Do Bělehradu mají přijet policejní posily z celé země. Politici varují - násilnosti by znovu zhoršily obraz země v zahraničí. Na demonstracích v centru Bělehradu se příznačně objevují plakáty se slogany typu-Republika Kosovo=Skotská republika, Korsická republika, nebo Republika Jižní Tyrolsko. Varují tak před vlnou separatismu v Evropě.
Kosovští politici vysvětlovali občanům, že nezávislost bude znamenat větší ekonomickou prosperitu. Hlavně z toho důvodu, že země bude moci od nynějška vstupovat do mezinárodních hospodářských a obchodních institucí. Může to sice mnohé ulehčit, nicméně zahraniční soukromé investory nemůže nikdo k angažmá v neklidném prostředí Balkánu a ještě v Kosovu, přinutit. I když by tam bylo kde investovat. Například při obnově, nebo vlastně vybudování infrastruktury v nejchudší oblasti jugoslávského státu, který se nakonec zcela rozpadl.
Srbsko vyhrožovalo v případě separace hospodářskou blokádou Kosova. Zatím však prý něco takového nehrozí. Ministr obchodu Predrag Bubalo možnost blokády popřel s odůvodněním, že causa Kosovo ještě není definitivně u konce. A koneckonců nemohou odepřít pomoc obyvatelům Kosova, kteří jsou jak zdůraznil loajální srbskému státu. Že jde o kosovské Srby si asi každý domyslí. Co se týče dovozu do Kosova, z vlastního Srbska tam putuje především mouka, olej, cukr a stavební materiály v loňském roce v celkové hodnotě 385 milionů EURO. Polovinu z této sumy pocházelo podle odhadů ze šedé ekonomiky. Ministr Bubalo je ale asi příliš velký optimista, možná jen naoko. Causa Kosovo podle všeho už definitivně vyřešena je.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.