Pomluva

Jistě by nebylo dobré kriminalizovat kritické názory, nicméně mezi kritickým názorem a pomluvou je zřetelný rozdíl, který soud nepochybně rozezná. Pomluva může hrubě ublížit a moci někoho beztrestně pomluvit by k ničemu dobrému nevedlo. Nelze tedy říct, že by poslanci udělali chybu, když se rozhodli prozatím do zákona nezasahovat. To, že si o pomluvě důkladně popovídali, by je ovšem mohlo vést k tomu, aby se sami vzájemně přestali veřejně pomlouvat. Děje se tak, když jeden druhému neférově připisuje zlé úmysly anebo se bez důkazů obviňují tu z krádeže, tu ze lži. Dost možná tak činí proto, že je před dvouletým vězením chrání imunita. Jestliže pak včera jeden z poslanců obecně pomlouval média, že pomlouvají demokratické instituce, žádá si to asi dovětek, že to jsou velice často politici, kteří svými nevkusnými či žlučovitými mediálními výroky snižují váhu demokratických institucí.

Mají-li některá média sklon k bulváru, tím spíše by se měl mít politik na pozoru, když se v jeho blízkosti objeví kamera či mikrofon. Těžko totiž mohou poslanci očekávat respekt občanů k parlamentu, pokud jej nebudou ctít sami. Když se pak pomluvou budou zabývat příště, přejme poslancům větší zákonodárné sebevědomí ohledně uzákonění dvouměsíční lhůty, ve které budou soudci muset rozhodnout, co pomluvou je, a co není. Šedesát dní sotva může znamenat časovou tíseň pro soud, zcela určitě ale pro poškozeného.