Polský Sejm přijal Lisabonskou smlouvu o EU

Proto takto ostře zareagoval na hlasování parlamentu, který vyslovil souhlas s přijetím v říjnu dosažené Lisabonské smlouvy o Evropské unii. Jeho slova jsou pochopitelně přehnaná. Kdyby se smlouvu včera nepodařilo schválit, hrozilo by kvůli Polsku zablokování celého procesu, protože zmíněnou smlouvu musí ratifikovat všech 27 členských zemí EU.

I v tomto případě šlo o následek konfliktu mezi prezidentem Lechem Kaczyňským a premiérem Donaldem Tuskem. Ačkoli prezident v říjnu loňského roku hovořil o dohodě dosažené v portugalské metropoli jako o vynikajícím úspěchu Polska. Před několika týdny začal spolu se svým dvojčetem Jaroslawem požadovat garance toho, že by lisabonská smlouva nemohla být později měněna proti v uvozovkách národním zájmům Polska. Na to měla být v Polsku ratifikována speciální legislativní úprava. Nakonec se tak skutečně stane, i když jen v kompromisní podobě.

Lech Kaczyňski před třemi týdny vystoupil v polské televizi. Snažil se občany přesvědčit, že Lisabonská smlouva může v zemi vyvolat vlnu sňatků homosexuálů. Vycházel z toho, že v Základní listině práv EU je hájení práv menšin, což zahrnuje i homosexuály.

Druhým tématem pak byly polsko-německé vztahy. I ty byly doprovázeny poněkud kontorverzními obrazovými materiály. V případě Německa šlo varování, že by vyhnaní Němci mohli po uzavření Lisabonské smlouvy žádat zpět své majetky na dnešním území Polska. V materiálu byla na záběrech německá kancléřka Angela Merkelová, která si potřásala rukou se šéfkou Svazu německých vyhnanců Erikou Steibachovou. Kancléřka se urazila a výsledkem všeho bylo odvolání schůzky uražené předsedkyně vlády s Lechem Kaczyňskim, kde se měla řešit pomoc Ukrajině při integraci do NATO.

Polský prezident nakonec ratifikaci smlouvy podpořil. Ve svém projevu paradoxně děkoval kancléřce za její flexibilitu v době, kdy Německo předsedalo EU a podařilo se dosáhnout Lisabonské smlouvy. Vláda Donalda Tuska neměla do poslední chvíle jistotu, zda dosáhne dvouřetinové většiny, která je v Polsku nutná při schvalování klíčových zákonů. Potřebovala hlasy opoziční strany Právo a spravedlnost prezidentova bratra Jaroslawa. Její poslanci se nakonec při hlasování rozdělili. 89 se vyslovilo pro, nicméně 56 bylo proti. Objevily se názory, že to bude konec Jaroslawa Kaczyňského a jeho strana se rozpadne. Polské noviny Dziennik přirovnali střídavou podporu a odmítání Lisabonské smlouvy dokonce k následkům mnichovské dohody.

Jaroslaw Kaczyňski se podle tohoto názoru může ocitnout v pozici někdejšího britského premiéra Chamberlaina, který přistoupil na rozbití Československa dosaženého v Mnichově po dohodě s Hitlerem. Jak konstatoval jeho nástupce Winston Churchill, Chamerlain zvolil hanbu, aby unikl válce v Evropě a nakonec se dočkal jak války tak posléze i hanby. Rozporný výsledek hlasování v rámci Kaczyňského strany může znamenat její budoucí rozpad. Zatím se tak nestalo a bývalý premiér ujišťuje své stoupence, že se nic neděje. Neposlušnost části poslanců svědčí spíše o opaku.

Bratři Kaczyňští nezačali své zpochybňování Lisabonské smlouvy, na jejímž vytvoření se podíleli, příliš šťastně. Jak zmíněný klip s homosexuály, tak i s německou kancléřkou vyvolaly negativní reakce v zahraničí. Především proto, že Polsko pokud by dokument neratifikovalo, mohlo smlouvu zablokovat. Objevily se názory, že polský prezident není spolehlivým partnerem v podobných jednáních, což by zemi na mezinárodní scéně asi nepomohlo.

Přestože hlasování v Sejmu dopadlo nakonec pozitivně a dnes se pro vyslovil i Senát, politici vládnoucí strany Občanská platforma se obávají, že takzvaná ratifikační bitva zdaleka nekončí. Z prostého důvodu. Smlouvu musí také podepsat prezident republiky. A to zdaleka není jisté. Lech Kaczyňski už varoval, že dokument nepodepíše, dokud parlament neschválí takzvané kompetenční zákony, které zaručí, že vláda bez souhlasu parlamentu nebude v žádném případě moci přistoupit na eventuální změnu podmínek smlouvy. Jenomže práce na zákonech teprve začala.

Mezi vládou a hlavou státu se tak může vytvořit nový spor. Vládní poslanci totiž tvrdí, že kompetenční zákon může vejít v platnost až bude Lisabonská smlouva ratifikována ve všech zemích Unie. Není jisté, zda se to podaří do konce roku, kdy Lech Kaczyňski musí definitivně rozhodnout, zda Lisabonskou dohodu podepíše, nebo ne. Vládní poslanci varují. Boj o Lisabon zdaleka neskončil.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .