Polská vláda získala důvěru

20. červenec 2006

Dvojčata Jaroslaw a Lech Kaczyňští se v noci na dnešek ujali moci a vytvořili tak polskou v uvozovkách "bratrokracii," i když těsně po loňských volbách tvrdili, že k něčemu takovému nepřikročí. Jenže dosavadní premiér Kazimierz Marcinkiewicz počátkem července odstoupil.

Lech Kaczyňski je tedy nyní prezidentem a Jaroslaw od včerejška definitivně šéfem vlády. Včera jeho kabinetu vyslovilo důvěru 240 ze 460 poslanců Sejmu. "Máme to za sebou bez větších otřesů," konstatoval po hlasování evidentně spokojený polský premiér. Podle očekávání hlasovali pro poslanci vládní strany Právo a spravedlnost a její koaliční stoupenci, ultrakatolická Liga polských rodin a také Sebeobrana, rolnické hnutí současného ministra zemědělství Andrzeje Leppera.

Co výsledek včerejšího hlasování znamená? Nejslavnější a v současné době nejmocnější polská dvojčata mají mandát k budování toho, co sami nazvali 4. republikou. Ta má definitivně skoncovat s dědictvím komunismu v Polsku a vytvořit sociální stát na křesťanských základech. Právo a spravedlnost se sice samo charakterizuje jako konzervativní strana, nicméně její program má silné sociální aspekty. Polákům slibuje zachování a dokonce zvýšení nynějších dávek a zlepšení postavení Polska v zahraničí. Hodlá tvrdě bojovat z korupcí. I proto pozastaví některé privatizace z dřívějška a energetiku s těžebním průmyslem nechce privatizovat vůbec.

To vzbuzuje obavy nejen u ekonomů, ale i u zahraničních investorů. Snaží se také posílit svůj vliv v Národní bance Polska, vedené známým ekonomem Leškem Balcerowiczem, který je zvláště v zahraničí považován za garanta stability polského zlotého a také naděje, že si vláda netroufne v uvozovkách "příliš" rozhazovat. Ta ale podle svého předsedy nedopustí, aby schodek státního rozpočtu překročil 30 miliard zlotých, v přepočtu více než 200 miliard korun.

Podaří se polské vládě naplnit všechny slibované cíle? To je v tuto chvíli asi poněkud předčasná otázka. Premiér ve svém exposé slíbil růst ekonomiky, silnou měnu a hlavně snížení nezaměstnanosti ze současných 16 ti procent, což je nejvíce v Evropské unii a dvojnásobek míry v České republice.

Strana se hlásí ke křesťanským kořenům Polska až to někdy třeba z českého pohledu může nabývat absurdní rozměry. Kromě toho, že s Poláky sousedíme, společně jsme vstoupili do Evropské unie máme v současné době další stejný problém. A to tropická vedra, která v Polsku vyvolala vlnu lesních požárů.

Řešit takový problém se dá různě. V polském Sejmu kromě tradičního hašení přišli poslanci ještě s další metodou. Na závěr včerejšího jednání o vládě totiž poslanci koalice rozhodli, že se dnes v sejmové kapli budou modlit, aby do vyprahlého Polska přišel spásný déšť. U opozičních poslanců vyvolal návrh vlnu smíchu, nicméně maršálek Sejmu Marek Jurek je rázně přerušil s tím, že motlitba za déšť je vážná věc a opoziční poslanci by místo posměchu měli pamatovat na slušné vychování.

Snad se polským poslancům nakonec podaří déšť přivolat. Neškodilo by, aby vlna srážek přerušila nesnesitelné počasí, které panuje i u nás. Jen pro zajímavost, ve střední Evropě jsou nyní vyšší teploty než v řadě proslulých jihoevropských letovisek.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/" Radio na přání

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.