Polská pravice
Polsko má za sebou důležité volební klání. Občané, znechuceni korupčními skandály politické garnitury, která zemi vládla v posledních deseti letech, dílem nehlasovali a dílem hlasovali pro změnu. Nejprve v parlamentních volbách dali pravici přednost před postkomunistickou levicí a pak ve volbě prezidenta upřednostnili konzervativce před liberálem. Důležitější, než zařadit strany v politickém spektru, ovšem bývá říct, jaké vyznávají hodnoty a co míní v praxi dělat.
Pro nás je pikantní, že polská pravice je odhodlána usilovat v Polsku o pravý opak toho, co by, alespoň soudě podle programových prohlášení, ráda v případě vítězství prosadila pravice naše. Pravicový polský prezident například slíbil, že nepodepíše žádný zákon předpokládající sociální škrty. Odmítá placení školného, financování zdravotnictví by rád napojil na státní rozpočet a chce si důkladně posvítit na korupci. Nedůvěřuje volnému trhu a míní posílit roli státu. Snad pouze v nedůvěře k evropským institucím připomíná polský prezident toho našeho.
Vítězství pravice u našich sousedů paradoxně trápí pravicové ekonomy. Ti totiž recept na příští prosperitu vidí ve fiskální disciplíně, tržně orientovaných reformách, uvolnění zkostnatělého zákoníku práce, který brání tvorbě pracovních míst, a ve změně složitého daňového systému. Polská pravice se ale k nepopulárním reformám, které jsou populární mezi pravicovými ekonomy, nemá. Splní-li, co slíbila, porostou prý vládní výdaje v sociální oblasti, zvýší se inflace a přetrvá vysoká nezaměstnanost. Z řečeného plyne, že když se u nás řekne, že Poláci volili pravici, v překladu to znamená, že zvolili sociální stát. Spíše než po ekonomických reformách byla poptávka po právu a spravedlnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka