Polo a velryby
Patří k vymoženostem globalizace a rozvoje informačních technologií, že jsme stále častěji konfrontováni s problémy a událostmi, kterých jsme si kdysi vůbec nepovšimli. Popravdě není snadné na dálku pochopit vášně kolem finále mezi Srby a Chorvaty na mistrovství Evropy ve vodním polu nebo se vžít do mentality Japonců či Norů, kteří nevidí důvod, proč přestat s konzumací velryb.
V prvním případě se nabízí srovnání s fotbalem. Stejné vášně, jaké u nás u některých lidí vyvolává pohled na sportovce, kteří do míče kopou, projevují, zdá se, jiní lidé při pohledu na plavce, kteří si míčem pohazují v bazénu. Pochopit nepříčetnost Chorvatů, kteří neunesli prohru, a následnou zuřivost Srbů, kteří vzali útokem chorvatskou ambasádu, nám činí potíž proto, že my zpravidla pouze rekreačně s míčem dovádíme někde na rybníce. Také spor o velryby se nám posuzuje obtížně. Maso z těchto ryb se nevyskytuje na našem jídelníčku, a hrozí-li kytovcům vyhubení, logicky se podivujeme, proč například Japonci pod primitivní záminkou vědeckého zkoumání na sedm set velryb ročně zabijí a snědí.
Velrybářství, které v Japonsku či Norsku patří k odvěké tradici, vnímá dnes většina světa jako barbarství. Pětapadesátému zasedání Mezinárodní velrybářské komise včera předcházela emotivní demonstrace pěti stovek dětí, které místo velryb lovily z moře harpunami sudy s ropou. Vysvětlit norskému rybáři, že velryba je lepší na videu než na talíři, je ale těžké. Vyřeší to zřejmě až chemici, pokud velrybí řízek vyvinou v laboratoři. Podobně jako devadesát pět procent světové poptávky po oblíbené jahodové příchuti vyřešili chemickou úpravou hoblin. Pokud si ale chemici nepospíší, vymění norští a japonští velrybáři harpuny za kamery až poté, co už nebude co lovit ani filmovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
