Pokud nedojde k masivnější podpoře humanitních a společenských oborů, brzy už nebude co řešit, míní filozof Jirsa

„Docent v oboru, který se habilitoval, publikuje v zahraničí, jezdí na zahraniční konference, působí v mezinárodním badatelském prostředí a má 34 až 35 tisíc hrubého. Profesor, což je nejvyšší akademický titul, si od univerzity odnáší 37 tisíc,“ dodává.

Vysokoškolští učitelé mají možnost radikálního řešení v podobě stávky, kdy by například nevydávali diplomy nebo neotevřeli přijímačky, ale uškodili by tím jen studentům, kteří ale jejich situaci nezpůsobili.

Čtěte také

Hrozí stávka učitelů? Někteří docenti berou méně než pokladní, upozorňuje reportérka

Místo řešení se ale debata školských odborníků stáčí na otázku, k čemu humanitní obory vlastně jsou.

„Když se o těchto vědách bavíme, tak se bavíme nejen o akademicích, kteří tam působí, ale i o našich absolventech. Bylo by velmi zajímavé vzít si publikace, které má Národní knihovna ve svém archivu například za posledních pět let. A proškrtat si jejich tvůrce a spolutvůrce, překladatele, editory. To všechno byli absolventi humanitních a společenských oborů. Pak zjistíte, o co bychom například v tomto jediném segmentu přišli.“

I my se musíme uživit

Když filozof přemýšlí dál, tvrdí, že je třeba uvažovat ve větším kontextu. „Kdyby stejná debata probíhala například před dvěma lety, asi by nikoho ve vedení univerzity nebo ministerstva nezarazilo, že by mezi ohroženými obory mohla být ukrajinština, což je relativně malý obor. Teď se naopak ukazuje jako obor neskutečně relevantní,“ přidává příklad.

Čtěte také

Politika na vysoké školy patří, myslí si bezpečnostní analytik Pojar

Nedůstojné platy jsou i podle filozofa Jirsy vizitkou instituce. „Pak si člověk uvědomí, že se ocitá v nedůstojné pozici a zvažuje, co dál,“ přiznává s tím, že i akademici se musí uživit.

„Pak tedy máte na výběr: změnit práci, což se v současné době v rámci instituce děje bohužel u velkého počtu kolegů, anebo si přibrat další práci.“

„A pokud se skutečně něco nestane, nedojde k masivnější podpoře humanitních a společenských oborů, tak během zhruba deseti let nebudou existovat.“

Učitelé totiž musejí splnit mnoho kvalifikačních předpokladů kvůli akreditačnímu řízení, musejí se habilitovat a také potřebují plán rozvoje svého oboru.

„A pak je tady otázka, koho nového seženete? Kdo se půjde na plný úvazek věnovat vědě a práci za 32 tisíc hrubého? Kdo tam vydrží a kdo bude schopný fungovat natolik, aby dostál kritériím, která jsou na něj kladena?“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny. (repríza)