Poklady etruské studny

Dnes už na zalesněném toskánském kopci Cetamura del Chianti jen máloco prozrazuje, jak čilý ruch tu panoval už ve 3. století před naším letopočtem. Tehdy se tu rozkládalo etruské sídliště, které nutně potřebovalo pitnou vodu. Prameny tu nebyly, ale Etruskové si dokázali poradit. Vytesali do pískovcové skály svislou šachtu hlubokou více než třicet metrů. Ani pak nenarazili na vodu. Přesto se studna záhy zaplnila. To když přišly deště. Voda z dešťových srážek prosakovala porézní horninou, zbavovala se přitom nečistot, pronikala do šachty a shromažďovala se na jejím dně.

Až do 2. století př. n. l. chodili do studny pro vodu Etruskové. Pak je vystřídali Římané. Studna nezanikla ani ve středověku. Lidé z ní nabírali vodu zhruba 1 500 let. Vše, co jim do studny spadlo nebo co tam úmyslně hodili, bylo pro ně nenávratně ztraceno. A zůstalo tam ležet až do roku 2011, kdy zde tým amerických archeologů pod vedením profesorky Nancy de Grummondové z Florida State University zahájil vykopávky. Jeden po druhém putovaly dávno ztracené předměty opět na denní světlo. Nedávno o nich archeologové referovali na tiskové konferenci v italské Sieně.

Za Etrusků a Římanů padlo na dno studny celkem 14 bronzových nádob. Byly mezi nimi pozoruhodné kusy. Jedna z etruských nádob sloužila původně k nalévání vína a zdobily ji postavy bájné mořské příšery Skylly. Další nádoba byla ozdobená růžici s kočičí hlavou, lví hřívou a levhartími skvrnami.

Americké archeoložky Nancy de Grummondová (uprostřed) a Cheryl Sowderová (vlevo) se studenty archeologie na Florida State University a nalezenou bronzovou nádobou|foto: Florida State University

Nadšení vyvolaly i podstatně nenápadnější nálezy, například asi pět stovek vodou nasáklých semínek vinné révy. Pocházejí z různých vrstev a mohou nám prozradit, jakou révu pěstovali v Toskánsku Etruskové, zda a jak na ně navázali Římané a jak se vinařství dále rozvíjelo v raném středověku. Zatím dokázali vědci odlišit podle semen nejméně tři různé typy vinné révy.

Archeologové si povšimli, že semínka vinné révy se často nalézají uvnitř bronzových nádob. Nancy de Grummondová se domnívá, že se vědci dostali na stopy dávných rituálů. Podobný původ může mít i velké množství dřevěných úlomků z etruských a římských dob. Dřevo bylo zřejmě opracované a některé zlomky dávají tušit, že kdysi byly součástí dřevěných pohárů, lžící a dalších předmětů. Ve studni se našly i kosti nejrůznějších zvířat a ptáků nebo jelení parohy. Vše nasvědčuje tomu, že tyto věci byly do studny cíleně házeny poté, co se naplnila vodou. Pro Etrusky bylo hození předmětu do vody jedním ze způsobů, jak obětovat bohům. Řada drobných předmětů byla do studny vhozena v malých obětních pohárcích. V těch se našlo asi 70 stříbrných nebo bronzových mincí, ale také figurky či kameny z hazardních her. Není však pochyb o tom, že mnoho předmětů svým majitelům do studny spadlo nešťastnou náhodou.