Podraz v asociaci

Vláda uspěla s klasickou římskou strategií "rozděl a panuj", zatímco u AVELu můžeme vzpomenout pověsti o Svatoplukovi, který svým synům na pověstných prutech znázornil smysl jednoty. Co partneři Pharmosu v asociaci distributorů musí vnímat jako podraz, může se ekonomům naopak jevit jako pozitivní příklad soutěžního chování. Jednotný postup distributorů vyvolával podezření, že se jedná o kartelovou dohodu, což mimochodem podle ministra zdravotnictví šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad existuje proto, aby se konkurenti na trhu starali o košile, nikoli o společný kabát.

Smyslem bojkotu zadlužených nemocnic nebyla pouhá snaha věřitelů dostat rychleji zaplaceno. Tím kabátem byl především pokus přimět ministra, aby vrátil lékovou přirážku na původních dvaatřicet procent. Distributorům léků se totiž snaha zamezit jejich zbytečnému předepisování nemůže zamlouvat. Logickou snahou obchodníka je co nejvíc prodat, aby co nejvíc utržil. Že to tentokrát asociaci s bojkotem nevyšlo, je šťastná náhoda, která ale problém neřeší. Asi jediný způsob, jak plýtvání léky znemožnit, je platit za ně přímo, nikoli oklikou přes zdravotní pojišťovny. Je pouze otázkou času, po kterých volbách začneme u lékaře přemýšlet, co nám má napsat na recept a kdy se na prošlé léky v šuplíku začneme dívat jako na peníze, vyhozené z vlastní peněženky.