Podpoří Poláci euroústavu?

25. květen 2005

Když se loni v červnu vracela polská delegace z jednání o konečné podobě Evropské ústavy, čekala je doma tvrdá kritika ze strany opozice. Bylo to necelé dva měsíce poté, co Polsko spolu s dalšími 9 zeměmi, včetně Česka vstoupilo do Evropy. Plně se tehdy ještě neprojevil vliv členství v EU, který dnes po více než roce hodnotí většina Poláků jako pozitivní. Tehdy, krátce po jednání však zástupci opozice tvrdili, že polští emisaři utrpěli během jednání těžkou porážku, dokonce podle některých byla bruselská jednání dny národní hanby.

Opoziční poslanci dokonce požadovali, aby se Marek Belka jako šéf polské delegace zodpovídal za své účinkování v Bruselu před Ústavním soudem. Tehdy také vznikla myšlenka, aby Poláci rozhodovali o budoucnosti Evropské ústavy v referendu.

Polákům v té době asi nejvíce vadilo, že se do preambule klíčového evropského dokumentu nedostala zmínka o křesťanských kořenech starého kontinentu. Katolická církev bila na poplach. To že křesťanské kořeny nejsou v návrhu ústavy prý znamená, že ostatní vlády jsou příliš laické, což prý bude komplikovat budování společného evropského domu. To jako dílčí porážku uznal i z neúspěchu opozicí obviňovaný premiér Marek Belka. Opozice slibovala, že bude Poláky přesvědčovat, aby Evropskou ústavu při hlasování odmítli.

Naše severní sousedy čeká do konce roku trojí hlasování. Budou vybírat nový Sejm a Senát, a také volit prezidenta republiky, když ten současný, populární Alexander Kwašniewski už podle ústavy nemůže potřetí kandidovat. Prezidentské volby budou na podzim a odhadovat nyní jejich výsledek, dokud ještě nejsou známi všichni kandidáti je složité. V parlamentních volbách podle všeho zvítězí opozice a vystřídá po 4 letech nepopulární postkomunisty. A za třetí, rovněž na podzim proběhne zmíněné referendum o euroústavě.

Bude samozřejmě záviset i na výsledku francouzském, a co se bude dít v případě, že Francouzi dokument odmítnou. Kdyby však Poláci hlasovali tento týden, zhruba dvě třetiny z nich by dokument ve stávající podobě podpořily. Emoce okolo křesťanských kořenů starého kontinentu opadly, pozice Polska by se přijetím ústavy v rámci Evropské unie nijak významně neoslabila- a hlavně, Poláci chápou Evropskou unii i s její ústavou jako celek. A právě skutečnost, že členství v Unii Polsku v prvním roce pomohlo, ovlivňuje pozitivně veřejné mínění. Členství země v Unii podporuje podle nedávné sondáže 77 procent dotázaných Poláků, což je výsledek, kteří těsně před vstupem předpovídali jen ti největší optimisté.

Nepotvrdily se totiž obavy, že členství v Unii způsobí zahlcení polského trhu laciným dovozem zemědělských produktů, což odpůrci integrace označovali za hrob domácích rolníků. Naopak citelně vzrostl vývoz polské zemědělské produkce do dalších zemí Unie. Polští rolníci dostali z rozpočtu Unie v přepočtu 450 miliard korun. Zatímco před rokem podporoval Evropskou unii jen každý pátý zemědělec, dnes počet stoupenců integrace mezi rolníky stoupl na 70 procent. Nedošlo ani na varování euroskeptiků, že malé a stření polské firmy čeká po vstupu do EU vlna bankrotů. Zahraniční investice vzrostly o čtvrtinu a Polsko také navštívilo o 35 procent více turistů, než v roce 2003. Příjmy z rozpočtu unie dvojnásobně překračují polské výdaje.

A tak mají dnes Poláci z Evropské unie mnohem více pozitiv, než negativ navzdory faktu, že v zemi mírně za poslední rok vzrostly ceny. Obavy Poláků ze ztráty suverenity nejsou zatím podstatné a kdyby se hlasovalo stejně jako ve Francii o tomto víkendu, občané by ústavu schválili. Nicméně pochopitelně i v Polsku na výsledek hlasování ve Francii se zájmem čekají. Kdyby se dokument musel předělávat, čekala by polské politiky nová a asi velmi složitá přesvědčovací kampaň. Není vyloučeno, že by se znovu dostalo, a to i po smrti polského papeže, na snahu prosadit zmínku o křesťanských kořenech starého kontinentu do ústavní preambule. Alespoň v diskusích na půdě Polska.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio