Podezřelé cestování

Podle kompetentních představitelů EU to sice nehrozí, nicméně transatlantické diplomatické dohadování o ochraně osobních údajů bude pokračovat, z čehož plyne, že současná mezinárodní dohoda ideální není. Obavy ze slídění amerických úřadů v jejich osobních kontech a elektronické poště asi nerozptýlí ani argument, že data vyhodnocuje, s ohledem na možná rizika, automatizovaný systém a žádné lidské oko je nemá vidět dříve, než je cestující za podezřelého označen neosobním počítačem. Podstata sporu totiž není softwarová, ale psychologická. Co Američané považují za veskrze rozumné bezpečnostní opatření, chápou Evropané jako veskrze odporné špiclování.

Nejspíše je tomu tak proto, že netrpíme fobií z letecké dopravy, neboť na rozdíl od Američanů nejsme zastrašováni mediální masáží. Otázka tedy zní i tak, zda jsou Evropané nezodpovědně lehkovážní, anebo Američané paranoidní. Než odsoudíme americké slídění v datech, počkejme, jak dopadne ryze evropská kauza, která pro změnu nese rysy absence dat. Naše ministerstvo zahraničí dnes posílá do Nizozemska nótu kvůli Čechovi, který tam byl pokutován za 122 dopravních přestupků. Jenomže v době, kdy tam, jak tvrdí, nebyl. Špiclování v datech by asi uvítal. Jako alibi.