Podaří se napotřetí prodat Český Telecom?

Výdělek ale - ještě jednou: pokud se to povede - spadne takříkajíc do klína vládě převážně levicové. Jelikož by Grossův kabinet injekci v podobě úspěšného obchodu takového rozměru potřeboval jako sůl, lze předpokládat, že učiní mnoho proto aby k privatizaci došlo. Připsat si k dobru dotažení něčeho, co se předchůdcům nepovedlo a nalít do státní kasy možná až šedesát miliard korun také jistě není k zahození. Co nový majitel získá je nejen modernizovaná síť pevných linek, ale také největší mobilní společnost Eurotel. Za její menší, devětačtyřicetiprocentní podíl už Telecom před časem dal 28 miliard konsorciu Atlantic West, což samozřejmě sledovalo zvýšení vlastní ceny.

I když samotný prodej bude na Fondu národního majetku, celá věc je v rukou vlády. Ta se nejprve pokusí nabídnout firmu přímo některému z velkých zahraničních investorů a teprve pokud by tato varianta byla komplikovanější, mohla by přijít na řadu varianta o níž už delší čas hovoří poměrně nadšeně ministr financí Bohuslav Sobotka, totiž prodat akcie na kapitálovém trhu. Hotovo by pak mělo být na jaře a v těchto dnech ruch kolem Telecomu houstne. Od chvíle, kdy ministerstvo financí oznámilo, že se o společnost uchází devět zájemců šly na pražské burze akcie Telecomu rekordně nahoru - až na čtyři sta korun na kus, což by mohlo signalizovat, že makléři větří úspěch Grossova kabinetu.

Pokud je známo, ve hře by mělo být pět telekomunikačních operátorů Swisscom, TDC, TeliaSonera, Telefonica a Vodafone, které projevili zájem o takzvané informační memorandum. Někteří odborníci ovšem říkají, že to samo ještě neznamená přihlášení se do tendru a některé společnosti prý tak jen využívají levnou cestu k zásadnímu balíku informací o Českém Telecomu. Jestliže se nakonec počet uchazečů zúží, akcie na burze zase mohou poklesnout. Investory prý navíc nezajímá ani tolik ceny akcií na trhu, jako její výkonnost a potenciál. Finanční analytikové se však více méně shodují, že o něco vyšší výnos pro stát by měl přinést prodej přes kapitálové trhy - pak by mohlo jít o už zmíněných skoro šedesát miliard, kdežto cena za přímý prodej by se patrně pohybovala kolem padesáti miliard

Pro výhodnost varianty ministra financí se hovoří odborníci a rozhodně ji lze chápat coby transparentnější, tedy čistší formu obchodu. A Sobotka má po ruce také výsledek prodeje 17 procent akcií rakouského Telecomu, kde stát tímto způsobem vydělal, neboť kapitálový trh údajně hodnotí státní podíly v telekomunikačních společnostech velmi pozitivně. Sobotka, k kterém je známo, že popřává sluchu mladým, moderně uvažujícím ekonomům, se vlastně pokouší o nový prvek v dosavadní privatizaci státního majetku a právě to zase může být pro některé opatrnější kolegy ve vládě spíš důvodem volit sice nakonec možná méně výnosnější, ale na první pohled jakoby jistější přímý prodej. Laická veřejnost k tomu nemá mnoho co říci, ale jak už bylo řečeno, určitě ocením, pokud se Grossově vládě obchod podaří uzavřít a zároveň si tak otevřít dveře k dalším velkým privatizacím - samozřejmě ČEZu, Vítkovických oceláren nebo Severočeských dolů. Získané peníze jsou potřeba například do fondů dopravy a bydlení. Pro nyní oslabenou vládu by to bylo nepřehlédnutelným úspěchem. Opozice, tedy především ODS, nemá asi možnost zablokovat prodej Telecomu, ale například za ČEZ by určitě ráda inkasovala až sama, totiž po volbách roku 2006.