Počasí a člověk

Už nyní se předpokládá, že na Floridě Katrina způsobí pojišťovnám škody ve výši dvou miliard dolarů. Naplní-li se katastrofické scénáře, klimatologové a politici mohou očekávat obligátní otázku, do jaké míry jsou katastrofy tohoto typu důsledkem činnosti člověka, který produkcí skleníkových plynů otepluje planetu. Právě Spojené státy jsou největším producentem zmíněných škodlivin a současně zemí, jejíž politická reprezentace z ekonomických důvodů dlouhodobě odmítá Kjótský protokol, mezinárodní úmluvu o snižování emisí skleníkových plynů.

Není pravděpodobné, že bychom v dnešních večerních zprávách uslyšeli amerického prezidenta oznámit, že své negativní stanovisko ke Kjótskému protokolu přehodnotí. Vyjádří solidaritu postiženým, a přislíbí federální pomoc. Klimatologové budou vážit slova a stejně jako jejich kolegové v Evropě ohledně nynějších záplav a sucha nejspíše řeknou, že označit příčinou bláznivého počasí činnost člověka s jistotou nelze. S každou další živelní pohromou ovšem bude obtížnější bagatelizovat důsledky oteplování země, a blíží se chvíle, kdy dojde trpělivost pojišťovnám. Ty už dnes mají pramalé porozumění pro přísloví, že je hloupé stahovat kalhoty, když je brod ještě daleko, anebo že je nesmysl kupovat střechu na dům, který ještě neshořel. Budou to právě pojišťovny, které první řeknou svým klientům, že se musí pojistit nikoli proti živlům, ale proti lidem. A dají nám na výběr, zda planetu ochladit, anebo si oteplování draze zaplatit.