Počasí

20. červenec 2005

Podle varování meteorologů mělo včera naše území zasáhnout krupobití, přívalové deště a silný nárazový vítr. Nakonec se trochu blýskalo a popršelo, ale o nějaké apokalypse nemohlo být řeči.

Za nevyplněnou předpověď se v tomto případě na meteorology nikdo nezlobí. Počasí má vlastní hlavu, dokonale předvídatelné nikdy nebude, a plané varování nám zpravidla přijde jako menší zlo než být nenadále zaskočen živelní pohromou. Jsou, pravda, výjimky. Například rumunští hoteliéři v přímořských letoviscích údajně za špatné předpovědi počasí místní meteorology zažalovali o náhradu škody. Opakovaně se totiž místo avizované nepohody dostavilo počasí ideální, ale na plážích ho neměl kdo ocenit. Turisté zůstali doma a s nimi jejich peněženky.

Kuriózní zprávu o tom, jak meteorologové v Rumunsku ničí turistický ruch, média přinesla zrovna v době, kdy ze stejné země přicházejí především informace o katastrofálních povodních. Hoteliéři plísnili meteorology v situaci, kdy většina Rumunska byla pod vodou, živel si vyžádal dvě desítky životů, strhl stovky domů, poničil mosty, silnice a železnice. V takové situaci působí stížnosti na špatné předpovědi jako špatný vtip. Nemluvě o tom, že na vnitrozemce bez střechy nad hlavou by asi zpráva o ideálním počasí v letoviscích sotva udělala dojem. To už je ale jiný příběh.

Meteorologů bychom si měli považovat i tehdy, jsou-li posly špatných zpráv. Je přece jasné, že za počasí nenesou odpovědnost, mohou ho předvídat, nikoli ovlivňovat. Chtít po meteorologovi, aby nás potěšil dobrou předpovědí, je nesmysl. Anebo není? Před časem jistý dánský recesista kandidoval do parlamentu s volebním slibem věčně dobrého počasí a byl zvolen. Měl bezkonkurenčně nejlepší volební program.

autor: iho