Po španělských volbách
Španělští socialisté vyhráli podle očekávání včerejší všeobecné parlamentní volby. Při účasti více než tří čtvrtin všech oprávněných voličů získali 169 poslaneckých křesel. Podle tradice se tak představitel vítězné strany stane ministerským předsedou.
Znamená to, že José Luis Rodríguez Zapatero bude pokračovat po další čtyři roky ve funkci premiéra. Není to přesně to, co před volbami vyjádřil jako své velké přání, totiž že chce získat absolutní většinu tedy nejméně 176 křesel. Stěžovat si však nemůže. Zbývajících sedm poslanců si vždy v nějaké koalici ad hoc či trvalé jistě už najde. V tomto smyslu také dnes píší komentátoři španělských deníků.
Největší opoziční lidová strana prohrála pod vedením Mariana Rajoye už druhé volby za sebou. Zdá se však že to nebude znamenat Rajoyův politický konec. Konzervativní lidovci totiž získali o pět poslanců víc než v předešlých volbách v roce 2004. Není divu, že se také cítí být vítězi. Jejich příznivci říkají, že v příštích volbách roku 2012 by už konečně mohli dosáhnout na premiérské křeslo.
Zatím je ale skutečností, že se politická scéna ve Španělsku polarizuje. Přírůstky lidovců a socialistů se odehrály na úkor menších stran. Celkem jich ve volbách soutěžilo o přízeň voličů 92. Nejvíce postiženi jsou komunisté. Získali méně než čtyři procenta hlasů, tedy nejméně od roku 1984 a ztratili tak tři z dnešních pěti křesel. Podobně, i když ne tak dramaticky, dopadli baskičtí a katalánští nacionalisté. Jak v Baskicku tak v Katalánsku byla nejnižší volební účast z celého Španělska. V Baskicku navíc příznivci teroristické skupiny ETA vyzývali občany, aby se voleb nezúčastnili.
Důvod byl prostý: Ústřední volební komise odmítla zaregistrovat jejich politickou stranu Nacionalistická baskická akce. Obecně lze říci, že extrémní nacionalismus je ve Španělsku na ústupu. Proto je možno očekávat, že se změní i postoj Madridu k uznání Kosova: není obava, že by se samostatnost bývalého jugoslávského území mohla stát příkladem pro Basky či Katalánce.
Menší strany ztrácely, ale přesto se zrodilo jedno překvapení. Nová ministrana Unie pokroku a demokracie UPyD získala v Madridu jedno křeslo. Bývalá socialistka Rosa Díezová slibovala voličům pouze jediné: bude bránit jednotu Španělska.
Česká média si na včerejších španělských volbách všímala mimo jiné také toho, že byly ve znamení teroru. Je to mírně v rozporu s tím, jak volby viděla světová média. K pátečnímu zavraždění bývalého radního v Mondragónu se přihlásili pistolníci z ETA. Samotné nedělní volby však probíhaly v klidu. Zvláštní zpravodaj BBC ve Španělsku Gerardo Lissardi to vyjádřil takto: "Den voleb charakterizovala absence incidentů, ovzduší normality a vysoká účast voličů". Zajímavé je, čím vlastně Zapatero a jeho socialistická strana zvítězili ve volbách. Jedna z věcí, které mu opoziční lidovci vyčítají, je, že chtěl nastolit mírový dialog s teroristy. Nikdy se mu to ovšem nepodařilo. Baskická ETA vždycky couvla od trvalého příměří, které vyhlašovala. Lidovci logicky poukazovali na to, že s teroristy člověk nesedá k jednomu stolu, zvláště, když jsou tak nedůvěryhodní. Ukazuje se však, že právě v Baskicku Zapaterova taktika, ač neúspěšná, zabrala. Socialisté tam letos získali nejvíce křesel od počátku 90. let.
Za své prvé vlády prosadil Zapatero některé zákony, jež se každému nelíbí. Namátkou: zákon o uzavírání manželství mezi lidmi stejného pohlaví odsuzuje katolická církev. Ale Španělé s tím problémy nemají. Lidovci kritizují, že socialisté umožnili příbuzným obětí občanské války a následné vlády Franciska Franca hledat spravedlnost. Bývalý lidovecký premiér José María Aznar říká, že po více jak třiceti letech od Frankovy smrti takové otvírání hrobů znamená stavět jedny Španěle proti druhým. Lidovci by také uvítali, kdyby socialisté byli přísnější vůči přistěhovalcům, zvláště když pocházejí ze zemí latinské Ameriky. Zdá se, že většině Španělů tyto a další postoje socialistů vyhovují. Však oni nejsou zas taková levice, jak bychom si podle názvu mohli myslet. Nejspíš se podobají britským labouristům.
Zdá se, že socialisté si mohou zlomit vaz na věci, kterou vlastně ani neovlivní: na hospodářské stagnaci či regresi, která obchází celou Evropou.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka