Plošné zalesňování nemusí být vždy prospěšné, varují vědci ze Stanfordovy univerzity

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Les, lesy, zalesňování (ilustrační foto)

Pokud je hromadné sázení stromů za účelem snižování hladiny CO2 v ovzduší nebo eroze půdy nepromyšlené, může být na škodu. V odborné studii to potvrdili vědci z USA.

Důsledkem neodpovědného zalesňování může být paradoxně odumírání cenných lesů, ztráta biodiverzity nebo prohloubení klimatické změny. V časopise Nature na to upozorňují vědci ze Stanfordovy univezity, kteří si posvítili na iniciativy tohoto druhu.

Mezi ně patří například takzvaná Bonnská výzva, kterou před několika lety prosadilo Německo s cílem zalesnit do roku 2030 celých 150 milionů hektarů lesů na odlesněné nebo degradované půdě. K jejich výzvě se přidaly další země, třeba USA, Čína, Brazílie a Rwanda.

Nejen že špatně nastavená pravidla na některých místech situaci neprospívají, ale mohou ji dokonce i zhoršit. Vzorovým příkladem je podle výzkumníků i největších a nejdéle trvajících zalesňovací program, který funguje v Chile od 70. let.

Chilský zalesňovací plán byl původně vytvořen za účelem boje s erozí. Později ho ale převzaliy další státy, které cílily na zlepšení biodiverzity a snižování množství CO2 v ovzduší.

Ztráta diverzity

Za problematické považují vědci hlavně vysazování monokultur, nebo lesů složených jen ze dvou až tří druhů. To logicky nevede k větší biodiverzitě. V rozvojových zemích se navíc dokonce stává, že se před výsadbou nových stromů přistupuje k vykácení starého porostu.

„Je to možná nepochopením celé situace, případně nedostatkem vědomostí, znalostí nebo i špatnými úmysly v některých rozvojových zemích. Peníze tam mohou být velmi snadno zneužity,“ komentuje vedoucí Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda.

Spustit audio
autoři: Ondřej Ševčík , marz

Odebírat podcast

Související