Tisíce odborníků poslaly výzvu premiérovi. Protestují proti vytěžování Moravské Amazonie

2. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Soutok Moravy a Dyje

Příroda na území při soutoku řek Moravy a Dyje trpí podle vědců a ochránců špatným zacházením. Upozorňují na to ve výzvě zaslané premiérovi Babišovi.

Více než šest tisíc členů odborných společností vyzvalo stát k odpovídající ochraně velmi vzácného území Moravské Amazonie. Šéfové České botanické společnosti, České společnosti ornitologické nebo společností pro ochranu netopýrů a motýlů podepsalo prohlášení adresované premiérovi. Žádají v něm rychlé řešení ochrany biologicky nejcennějších lesů u nás.

Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje nazývané také Moravská Amazonie jsou přírodně nejbohatší lesy nejen u nás, ale i v Evropě.

Podle osmi zastoupených odborných společností tamní jedinečná příroda rychle mizí. Důvodem této situace je to, jak s ní zachází její vlastník - stát. Oblast dostatečně nechrání a využívá hlavně jako zdroj dřeva. Odborníci se tím přidávají k místním obyvatelům, kteří vloni na podzim v otevřeném dopise požadovali rychlé řešení ochrany biologicky nejcennějších lesů v naší zemi.

Čtěte také

„Vláda už před téměř 10 lety schválila, že tato síť maloplošně chráněných území bude vyhlášena. Pět nebo šest let existuje návrh sítě těchto území včetně schválených plánů péče. Ale přesto zatím nedošlo k jejich vyhlášení,“ říká předseda České společnosti pro ekologii Robert Tropek.

Prodlevami riskujeme, že dojde k neřízené těžbě, a tím pádem k zániku biodiverzity a ke ztrátě celosvětově naprosto unikátního prostředí s celou řadou ohrožených druhů.


Robert Tropek

Státní lesy v Moravské Amazonii každoročně zlikvidují mnoho hektarů porostů plných chráněných živočichů a rostlin, tvrdí to průvodní dopis k prohlášení odborných společností. Současný přístup podle něj vystavuje naši zemi také riziku mezinárodních sankcí, protože jsme se v mezinárodních dohodách zavázali k ochraně mizejících lužních lesů.

Proč jsou tyto lesy výjimečné?

Jedinečným přírodním fenoménem jsou v Moravské Amazonii například zbytky lesů, které byly závislé na záplavovém režimu obou řek. Zároveň tam vznikla mozaika řídkých lesů, otevřených ploch, jakýchsi přirozených lučních stanovišť. „To vytváří ohromnou biodiverzitu, vyskytuje se tam několik tisíc druhů organismů z nejrůznějších skupin, které jsou na tyto lužní lesy vázány. A některé z nich se jinde téměř nevyskytují,“ vysvětluje Tropek.

Čtěte také

Různé části Moravské Amazonie spadají pod nejrůznější národní i mezinárodní ochranářské tituly, jako je biosférická rezervace UNESCO, mokřad mezinárodního významu nebo evropsky významná lokalita a ptačí oblast. Zařazení do výjimečných oblastí podle ochranářů ale nestačí, protože proti rychlé těžbě dřeva jsou účinné jen přírodní rezervace a památky. V současnosti ale chrání pouze necelé 2 % lesů Moravské Amazonie. Odborné společnosti proto navrhují chránit tuto oblast např. formou chráněné krajinné oblasti. Tento status pro území soutoku Moravy a Dyje by ráda viděla nejen odborná veřejnost, ale i místní obyvatelé.

Lesy ČR se (zatím) řídí hospodářským plánem

Podle vyjádření Lesů ČR v oblasti soutoku Moravy a Dyje státní podnik hospodaří s respektem k přírodě, v souladu s platnou legislativou a lesním hospodářským plánem. Ale právě tento hospodářský plán, který podle Tropka omezoval činnost Lesů ČR v nejvzácnějších místech Moravské Amazonie, přestane zanedlouho platit. Odborné společnosti se obávají následného hospodářského využití lesa.

Podle Evy Jouklové z Lesů ČR jsou stovky hektarů porostu na Soutoku Moravy a Dyje v bezzásahovém režimu, Lesy jsou zalesňovány výhradně dubem letním a na loukách se zasazují solitérní stromy, které mají v budoucnu nahradit ty odumírající. „Na obnovovaných plochách likvidujeme invazivní dřeviny, termíny a způsob sečení trávy přizpůsobujeme ve vybraných lokalitách hnízdícím ptákům a chráněnému hmyzu,“ říká Jouklová.

V oblasti jsme utlumili intenzivní technologie a lesy několikrát do roka zaplavujeme.


Eva Jouklová

Více než šest tisíc členů odborných společností ve své výzvě také nabídlo expertízu a další možnou pomoc. „Rádi se v nejbližší době setkáme se zástupci vědecké obce a iniciativ,“ říká Jouklová. „Cíl máme společný a jsme přesvědčeni, že se dá po vzájemné domluvě dosáhnout,“ ukončuje svou reakci Jouklová.

autoři: Martina Rasch , mrk
Spustit audio

Související