Plakodonti pocházejí z Evropy
Dávno vymřelí mořští plazi plakodonti vznikli v mělkém moři, které leželo na místě dnešní Evropy. Naznačuje to fosilie dosud neznámého druhu, kterou vědci objevili v Holandsku.
Plakodonti pocházejí z Evropy
Dávno vymřelí mořští plazi plakodonti vznikli v mělkém moři, které leželo na místě dnešní Evropy. Naznačuje to fosilie dosud neznámého druhu, kterou vědci objevili v Holandsku.
Plakodonti (Placodontia) byli jednou z prvních skupin plazů, která se objevila v druhohorních oceánech. Existovali asi 50 milionů let a vymřeli na konci triasu, tedy v době, kdy na souši vznikali první dinosauři. Typické jsou pro ně ploché zuby, kterými pravděpodobně drtili schránky mořských měkkýšů a korýšů. Nálezy plakodontů známe ze střední Evropy, severní Afriky, Blízkého východu a z Číny. Evoluční historie těchto vysoce specializovaných mořských plazů je z velké části neprobádaná, až dosud jsme ani nevěděli, v jaké oblasti světa vlastně vznikli. Jako nejpravděpodobnější místa se uváděly Evropa a Čína.
Zvrat přinesla 246 milionů let stará lebka nedospělého plakodonta, která byla objevena v Nizozemsku. Je asi dva centimetry velká a zachovala se ve výborném stavu. Díky tomu mohli vědci z Curyšské univerzity a Univerzity v Bonnu určit, že jde o nový druh, který dostal latinské jméno Palatodonta bleekeri. Na rozdíl od dříve známých druhů nejsou jeho dolní zuby ploché nebo kulovité, ale špičaté. Pravděpodobně sloužily k zachycování měkké kořisti. Naproti tomu dvojitá řada horních zubů je zcela typická pro plakodonty. Jedná se tedy o velmi časného zástupce skupiny, jejíž chrup se během evoluce přizpůsobil drcení tvrdé potravy. Spolu se stářím fosilie to naznačuje, že plakodonti nevznikli v mělkých mořích na území dnešní Číny, ale v Evropě.
Zdroj: ScienceDaily, Nature Communications
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
