Petříček: EU je často ztělesněním byrokracie, ale brexit ukázal, kolik papíru umí Unie odstranit

Dlouho to navíc vypadalo, že k odchodu dojde bez vzájemné dohody upravující vztahy mezi zeměmi sedmadvacítky a vládou Borise Johnsona. Dohodu se nakonec podařilo dojednat 24. prosince.

„Ta dohoda vlastně stále není schválená. Musí projít Evropským parlamentem, který má čas do konce února si ji prostudovat a schválit,“ připomíná ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Dojednání smlouvy trvalo více než čtyři roky od chvíle, co se Britové v referendu vyjádřili pro odchod z EU. „Ani studenti, ani dovozci neví, co bude. Teď se v praxi seznamují teprve s tím, co všechno je potřeba řešit,“ říká ministr.

Mezi zásadní otázky, které bude ještě potřeba dojednat, patří například ochrana dat nebo dohoda týkající se finančních služeb. „Podařilo se nám zachránit vykolejení vlaku, který jsme nasměrovali na starou, hrbolatou kolej. A teď si musíme říct, jestli tu kolej začneme opravovat tak, aby jízda po ní byla pohodlná,“ komentuje s trochou nadsázky současnou podobu dohody Petříček.

12 fotografií

Přílišné papírování v EU, nebo bez ní?

Jedním z argumentů zastánců takzvaného brexitu byla neúměrná byrokratická zátěž spojená s členstvím v Evropské unii.

„Britská vláda zveřejnila ke konci roku manuál, jak má podnikatel postupovat. Pokud rybář v Británii chce prodat rybu v Evropě, musí udělat osmnáct byrokratických kroků, než mu to bude umožněno,“ uvádí aktuální nárůst byrokracie Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Čtěte také

Jan Jůn: Rok 2020 zanechá Britům nadlouho nepříjemné následky

Podobné komplikace přitom může očekávat i česká firma, která chce dodávat své produkty na britský trh. „Než bychom vyplnili všechny papíry nebo zřídili pobočku našeho e-shopu v Británii, tak to raději nebudeme na ten trh dodávat. Nejčastější reakcí českých firem proto bylo hledání jiných trhů,“ popisuje Prouza chování českých firem a dodává: „Bojím se, že řada firem bude pokračovat v hledání alternativních trhů.“

„Evropská unie je často ztělesněním byrokracie. Lidé mají pocit, že kvůli ní máme byrokracii. Ale tady se naopak ukazuje, že tím, že jsme součástí společného trhu, jsme odstranili spoustu papíru, které by dopravci jinak museli denně vyplňovat,“ myslí si Petříček.

Generační problém Anglie

Problém postoje Britů k Evropské unii je podle Jona Halea, britského architekta žijícího v Praze, do značné míry generační:

Čtěte také

Jan Macháček: Brexit, angličtina a Erasmus

„Lidé neporozuměli tomu, jaké jsou výhody členství v Evropské unii. Čtyřicet let britská vláda nemluvila o ničem jiném, než že Evropská unie je nějakým způsobem proti nám. Ta diskuze byla na špatné úrovni. Spousta starších lidí zvolila brexit. A mezitím mladší lidi jsou teď mnohem lépe informováni. Může se stát, že za čtyřicet let budeme zpátky.“

Těmto úvahám nahrává také postoj Skotska nebo Severního Irska. Obě země si totiž přály setrvání v Unii. „Existuje spekulace, co nastane dřív – jestli se odtrhne Skotsko, nebo se Velká Británie rozhodne vrátit zpátky do Evropské unie. Teď tam bude velký tlak. Skotové byli převážně pro to zůstat v Evropské unii. Irové taky. To znamená, že brexit je čistě anglický problém,“ připomíná Hale.

„Já jsem v tomto směru optimista. Možná ještě zažiji návrat Velké Británie do Evropské unie,“ dodává ministr Petříček.

Konec Erasmu

Jednou z věcí, o které už naopak je v této chvíli jasno, je to, že se Velká Británie nebude nadále podílet na výměnných pobytech studentů v rámci programu Erasmus.

„Stávající studenti by měli dostudovat podle podmínek, za kterých na studium nastoupili. Nicméně do budoucna je tam spousta otazníků. A myslím si, že ty náklady budou platit zejména Britové. I univerzity jako Oxford nebo Cambridge těží hodně z toho, že jsou mezinárodním prostředím,“ říká Petříček.

Čtěte také

Věda po brexitu? „Uděláme všechno pro zachování vazeb s Evropou,“ říká držitel Nobelovy ceny Nurse

Možnosti studovat ve Velké Británii přitom každoročně využilo zhruba třicet dva tisíce studentů z Evropy. Naopak šestnáct tisíc Britů trávilo semestr v ostatních zemích Evropské unie. „Přiznám se, že chápu řadu rozhodnutí britské vlády, ale vycouvání z Erasmu považuju za velmi špatné,“ kroutí hlavou Prouza.

„Díky Erasmu tady vznikalo lepší pochopení těch zemí. A tady si myslím, že se Britové zbytečně připravili o to, že každý rok si mohli vybudovat třicet dva tisíce přátel Británie. Borisi Johnsonovi nedochází, že způsobil mnohem větší škody. Řada studentů, která absolvovala bakaláře v Erasmu, si pak platila navazující studium sama. Teď mají platit až pětkrát dražší školné než minulý rok,“ nelíbí se prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Studium na britských univerzitách ale bude bude výrazně dražší i v případě, že by studenti například dosáhli na studijní stipendia, která by pokryla část školného. „Bude to drahé. Jenom studentské vízum bude přes tři sta liber, takže přibližně deset tisíc korun. Což je další náklad. Myslím, že pro britské školy to bude z dlouhodobého hlediska tragédie,“ doplňuje ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

Poslechněte si celou speciální debatu Českého rozhlasu Plus.

Hosté Veroniky Sedláčkové probrali také to, zda brexit ovlivní dostupnost britského zboží na našem trhu, nebo to, proč se kabinetu premiéra Borise Johnsona zatím nedaří uzavřít avizované obchodní dohody se Spojenými státy, Austrálií nebo Novým Zélandem.