Petr Schwarz: Události týdne
Jedenasedmdesát utečenců z válkou rozvrácené Sýrie, muži, ženy i děti, se zadusilo při svém útěku do Evropy v chladícím náklaďáku, který skupina převaděčů nechala odstavený na rakouské dálnici. Další z mnoha lodí přeplněných migranty se potopila u břehů Libye, neštěstí si vyžádalo nejméně sto obětí.
Německo vyhlásilo, že vůči syrským uprchlíkům se bude chovat jinak, než k ostatním migrantům, bude u všech posuzovat jejich žádosti o azyl a nebude je vracet do zemí, kde překročili hranice Schengenu. Možná si tam uvědomili, že je přece jen i pro nás lepší, když budou Syřané utíkat do Evropy, než když budou nuceni bojovat v řadách Islámského státu a nechají si jím vymýt mozek.
Český vicepremiér a ministr financí Babiš se dopustil dalších dvou pozoruhodných výroků. Napřed označil ministra obrany Stropnického ze svého hnutí ANO za vhodného kandidáta na prezidenta republiky, přičemž podotkl, že tato funkce je „o nějakém komentování, a ne o tvoření“, čímž mimoděk naznačil, jaký má na čelného člena svého hnutí názor.
O pár dní později zase vyhlásil, že musíme bránit a uzavřít Schengen a zapojit do toho i Severoatlantickou alianci. V Turecku by podle něho bylo potřeba zřídit obrovský uprchlický tábor a dělat selekci na ty, kdo potřebují humanitární pomoc, hlavně matky s dětmi, a na ty, kteří jsou ekonomickými uprchlíky. Těžko říci, zda se Babiš domnívá, že jsme s uprchlíky ve válce, jinak by asi požadavek na zapojení NATO byl trochu zvláštní.
Ještě podivnější se zdá logika, podle které jsou zřejmě všichni dospělí uprchlíci mužského pohlaví ekonomičtí migranti, zatímco ženy s dětmi jimi ze stejně záhadného důvodu býti nemohou. Prohlášení přinutila k reakci i jeho vládního kolegu, lidoveckého vicepremiéra Bělobrádka, který podotkl, že Babišovy výroky nejsou ani kompetentní, ani racionální, ale zato jsou populistické.
Pro změnu evropskou armádu by si pro boj proti těm, kdo prchají ze svých zemí, přál český prezident Zeman. Ten bude také nejvýše postaveným západním politikem, který se zúčastní čínských oslav konce druhé světové války v Pekingu. Ostatní západní státy tam posílají buď politiky bývalé, nebo nižší šarže, nechtějí totiž podporovat agresívní politiku Pekingu vůči sousedům.
Zato se tam ale Zeman bude moci setkat s ruským prezidentem Putinem, jihokorejským generálním tajemníkem OSN Pan Ki-Munem, a také třeba s velkým přítelem Číny, hojně z Pekingu podporovaným súdánským diktátorem Bašírem, který když se před čtvrtstoletím ve své zemi chopil moci, okamžitě zavedl právo šaría.
To jsou paradoxy, chtělo by se říci. Zeman chce prý s Číňany hlavně dělat byznys, Peking má ale teď dost problémy – ceny čínských akcií se už poněkolikáté za poslední doby proletěly směrem dolů, jejich rekordní pád z tohoto týdne znejistěl trhy na celém světě.
Po období relativní stability zamířil rychle dolů také kurz ruské měny, rublu. Moskva ale nyní stále hlavně srdnatě bojuje proti západním výrobkům, tento týden přišly na řadu čistící prostředky, protože jsou prý nebezpečné. Stále je nebezpečno na východní Ukrajině, přes oznámené nové budoucí příměří přibývají rychle mrtví.
A poněkud nedopatřením Moskvě unikly na web tajené počty padlých ruských vojáků v této válce. Sice tam podle Kremlu žádní ruští vojáci nejsou, zato jich tam padlo už přes dva tisíce.
V okolí polského města Walbrzychu vypukla zlatá horečka poté, co zatím neznámí hledači oznámili nález záhadně zmizelého německého vlaku z konce války, který měl vézt stovky tun cenného kovu. Údajní nálezci prý prozradí místo, kde vlak je, když dostanou deset procent hodnoty pokladu. Ať radši hledáme poklady jiné, přeje posluchačům Českého rozhlasu plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
