Petr Schwarz: Události týdne
Křesťanský svět slaví Velikonoce, připomínku ukřižování a svátek zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zemřel kolumbijský spisovatel Gabriel Garcia Márquez, jeden z největších prozaiků 20. století a nositel Nobelovy ceny, díky němuž jsme poznali svět magického realismu.
Astronomové z institutu SETI objevili planetu, která je nejpodobnější Zemi ze všech dosud objevených planet a teoreticky by na ní mohl být život podobný našemu. Planeta je velikosti Země a je v takzvané obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na ni mohla být tekutá voda. Dostala poněkud suchý název Kepler-186f, což neznamená, že by to jednou nemusela být žádaná adresa, nevýhodou trochu zůstává, že je 490 světelných let daleko.
Na naší planetě je totiž poněkud nejasno. Po prohlášení ruského prezidenta Putina, že má právo poslat armádu na Ukrajinu, protože mu to dovolil ruský parlament, se můžeme jen domnívat, že asi nyní ruský parlament vládne světu. Tedy pokud mu nevládne sám Putin, který ostatně poslancům ruského parlamentu nedávno výrazně zvýšil platy.
Na východní Ukrajině nyní neznámí bojovníci obsazují radnice a volají po referendech o připojení k Rusku, a stejně jako když se to samé dělo před nedávnem na Krymu, Putin tvrdí, že to vůbec nejsou ruští vojáci, i když už přiznal, že na Krymu to vlastně ruští vojáci byli. Ale těžko asi říci kdo je kdo, ruská televize také ukázala několik reportáží z východní Ukrajiny, ve kterých vystupoval vždy jeden hrdina – trochu problém je, že jednou to měl být ukrajinský žoldnéř útočící na hodné Rusy a pak zas hodný Rus zmlácený ukrajinskými žoldnéři.
Na velké velmocenské schůzce v Ženevě se ale dohodlo, že proruské i prokyjevské milice na Ukrajině složí zbraně, takže uvidíme, jestli to někdo opravdu udělá. Ukrajina pro jistotu zakázala vstup do země ruským mužům od 16 do 60 let, jenže to asi nebude moc platné, pokud přijedou na tanku. Proti Putinovi se ale překvapivě obrátil jeho nejvěrnější spojenec běloruský diktátor Lukašenko, který se zřejmě bojí, že když si Rusko dá Ukrajinu k obědu, Bělorusko by se mohlo stát chutným dezertem.
Na české politické scéně bylo proti tomu docela klidno. Vládní koalice se dohodla, že sníží DPH na léky, knihy, pleny a dětskou výživu a jak už bývá zvykem, napřed k tomu předvedli mediální přetahovanou premiér Sobotka a vicepremiér Babiš.
Prezident Zeman dále věnuje svou energii získávání prostředků pro fond, který má sloužit na umořování státního dluhu, i když obvykle bývá zvykem, že získávání prostředků na charitu se spíš než hlava státu věnuje první dáma. Nějaké peníze by prý potřebovaly Věci veřejné a chtěly proto pumpnout Okamuru, jehož Úsvit dostává státní příspěvek i za poslance VéVéček, kteří se právě na kandidátce Úsvitu dostali do sněmovny, ale Okamura vzkázal, že nic nedá, asi má pro svých devět členů peněz málo, zvláště když ho pořád novináři otravují s tím, že účetnictví Úsvitu je poněkud zvláštní.
Bývalý prezident Klaus si zase postěžoval, že současná česká politická reprezentace je proevropská, zatímco on hlasoval v referendu proti vstupu do Unie. A Lisabonskou smlouvu prý podepsal proto, že neměl sílu nepodepsat, když byl v Evropě absolutně sám se svým názorem a podporu nenašel ani u nás. Škoda, že mu někdo včas neřekl, že v demokratické společnosti, když politik nesouhlasí s tím, co má udělat, je jednoduchým řešením odstoupit z funkce. Ale aspoň víme, že jsme měli prezidenta zachovávajícího ryze české postupy – sice se mi to nelíbí, ale nebylo by pro mě výhodné to odepřít, tak to tedy udělám a pak na to budu statečně nadávat.
Ať nejen v době velikonoční je nám vzorem ten, kdo se dokáže za jiné obětovat, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.