Petr Šabata: Vytýkací dopis všem autorům vytýkacích dopisů
Březen je v Česku měsíc s nejvyšším počtem obětí covidu od počátku epidemie, nemocnice v některých městech jsou stále pod neskutečným tlakem, ale společností už se začíná šířit opatrná úleva z nižších denních počtů nakažených. A politici začali rozesílat vytýkací dopisy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) poslal rovnou tři svému ministru zdravotnictví a upozornil tak veřejnost, že v dubnu budou dny Jana Blatného (za ANO) nejspíš sečteny. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL předala vytýkací dopis Andreji Babišovi a vyčítá mu manažerská selhání a to, že nezajistil dostatek vakcín.
Čtěte také
Tento způsob komunikace možná vypadá vtipně ve sněmovně a v nejvyšší politice, úplně ale míjí dnešní potřebu dát veřejnosti už konečně východisko, cestovní mapu do normálních času; naději.
Od loňského prosince dramaticky klesl počet lidí, kteří považují opatření proti šíření koronaviru za účinná – o 25 procentních bodů na necelou třetinu. Ukazuje to únorový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Naopak přesvědčení o neúčinnosti opatření sdílí 63 procent společnosti, o 26 procentních bodů víc než na konci loňského roku.
Radujme se z poklesu údajů o nákaze, ale veřejnost zjevně vidí realitu: stále vysoké absolutní počty nakažených, hospitalizovaných i nelichotivé srovnání s jinými zeměmi. Trvá to všechno dlouho, pro zdravotníky, živnostníky, samoživitelky, zaměstnance firem, učitele, rodiče i děti. Je to vysilující a ničivé.
Psaní vytýkacích dopisů je cesta do minulosti
Jistěže je na místě kritizovat mnoho kroků minulých měsíců, od prvních předražených nákupů po poslední nesmyslnou restrikci, analyzovat je, poučit se z nich. Ale právě v této chvíli, v „nejtemnější hodině těsně před úsvitem,“ jak ji nazval Jan Konvalinka, a také půl roku před volbami do sněmovny je čas myslet na budoucnost.
Čtěte také
Politické vytýkací dopisy – ano, je to jen charakteristický detail – jsou kapky jedu do už tak mrtvých vod veřejné debaty. Koktejl míchaný z únavy a výkřiků předvolební kampaně určitě nevyvolává novou energii a odhodlání, které bude společnost už brzy potřebovat – na nápravu škod ve vzdělávání, ekonomice, zdravotnictví, prostě všude.
Za pár týdnů bude Česko stát na nové startovní čáře s dalšími zeměmi v Evropě i na světě. Očkování, návrat k normálnímu životu, nový start ekonomik, reformy… Některé země využijí záplavy miliard z Evropského fondu obnovy k úplné proměně svých systémů zdravotnictví, státní správy a vzdělávání. Jiné tento novodobý Marshallův plán promrhají.
Ta prozíravá část Evropy se bude modernizovat a další případná epidemie tam nenapáchá takové škody. Ty do minulosti zahleděné země budou zaostávat a trauma koronavirové se s nimi povleče desetiletí. Tak jako po druhé světové válce a po revolucích roku 1989 budou vítězové a poražení.
Vítězové dnes nejvíce očkují, spřádají smělé plány a jejich politici se snaží inspirovat společnost pro příští důležité měsíce.
Poražení píšou vytýkací dopisy.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.