Petr Šabata: V podpoře vzdělávání jde koaliční kabinet nepochopitelně proti všem
Vláda Petra Fialy vyřídila školskou kapitolu státního rozpočtu takovým způsobem, že se dá mluvit o útoku na vzdělávací politiku. Zůstává nad tím rozum stát nejen proto, že premiér i ministr školství vzešli z univerzitního prostředí a významu vzdělání dobře rozumí.
A přesto předložili do sněmovny nejhorší školský rozpočet za mnoho let. Výdaje této kapitoly oproti původním nesmyslným návrhům nakonec neklesly, stouply o čtyři miliardy. Ale reálně se jejich podíl na HDP v roce 2024 sníží a bude pod průměrem vyspělých zemí.
Čtěte také
Jak uvedl nedávno šéf think tanku IDEA ekonom Daniel Münich, je to už potřetí od roku 2022 a také výhled na další léta je klesající. Přitom v programovém prohlášení se vláda zavázala dostat výdaje na vzdělávání v poměru k HDP alespoň na průměr vyspělých zemí, v koaliční smlouvě je i konkrétní číslo – 5,2 procenta. Teď se vzdaluje Česko od zemí OECD směrem dolů a výdaje činí méně než 4 procenta. Takhle zachází se vzděláním jen vláda, která vede zemi do minulého století.
Učitelé nedostanou tisíckrát slíbených 130 procent mzdy v ekonomice, v příštím roce sotva 113. Bez peněz nebudou ve třídách ti nejlepší a bez skvělých učitelů se české školství nehne z místa. Regionálnímu školství budou chybět peníze na kuchařky, školníky, ekonomy nebo správce IT. Víc by měly dostat vysoké školy (i když ministrova kritika má racionální jádro).
Klíčem je vzdělávání
„Česká republika musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit.“
Čtěte také
Toto nejsou moudré rady nějakého kritika vlády a její pomýlené vzdělávací politiky. To jsou slova premiéra Fialy na konferenci Česko na křižovatce o vizích. Pár dní nato schválila vláda nejhorší rozpočet školství za několik let.
Tomu se nedá rozumět. Vedle šetření také kabinet celou dobu mlží, kličkuje a hraje s lidmi ve školství nedůstojnou hru. Nejprve měli dostat 130 procent platů všichni pedagogičtí pracovníci. Pak aspoň učitelé. Je to na to přece zákon, ten ale sama koalice oslabila, aby se mohla vláda závazku vyhnout.
Jistě, Fialův kabinet musí řešit jednu krizi za druhou, ale ani to není omluva. Vzdělávání je strategická priorita stejně jako obrana a vládní politika bude mít dlouhodobé negativní dopady na mladé lidi, na pracovní trh, na konkurenceschopnost Česka i na kvalitu demokracie.
Například Hospodářská komora, která by mohl tlačit na dotace nebo na nižší daně, ve své analýze píše: „Klíčem postcovidového restartu ekonomiky reagujícího na vzrůstající ceny energií a komodit, Green Deal, válečný konflikt v Evropě... je vzdělávání. Je čím dál tím víc zřejmé, že investice do technologií bez investic do kvalifikací a vzdělávání nebudou fungovat.“
Vzdělání je tedy jedna z mála oblastí, na jejíž podpoře a směřování se shodne vláda, opozice, byznys, školy, rodiče, ekonomové, sociologové, panuje tu výjimečná společenská shoda. Existuje dokonce kvalitní všeobecně sdílená Strategie vzdělávací politiky 2030+.
Vláda Petra Fialy je slovně součástí, ale svými nejen rozpočtovými činy jde proti všem.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.