Petr Šabata: Učitelům bude potřeba přidat ještě další miliardy

Učitel se studentkou (ilustrační foto)
Učitel se studentkou (ilustrační foto)

Kolem platů učitelů se přihodila jedna velmi nepříjemná věc. A nejde o to, že kantoři nedostali přidáno od 1. září, ale přilepší si až od ledna. V tom se vláda zachovala rozumně.

Problém je jinde a je veliký. Řekněme, že dostavba Temelína je proti němu potíž střední velikosti.

Michal Komárek: Proč nebere rezort školství své plány vážně?

Třídy už čekají na děti

Trvalá nejistota. To je jedna z mála věcí, kterou ministři školství do českých škol přinášejí spolehlivě a bez ohledu na stranickou příslušnost.

Dlouhodobé debaty o učitelských platech skončily zatím větou v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše: „Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Řeč je o 46 tisících korun a to nevypadá špatně.

I tato vláda tvrdí, že školství a vzdělávání patří mezi její priority, a správně si vyhodnotila, že klíčem k jakémukoliv zlepšení dnešního bídného stavu jsou výborní učitelé. Které za katedry nikdo nedostane, pokud jim nenabídne lákavé platy. Není to podmínka dostatečná, ale nutná.

Jenomže česká ekonomika šlape, nezaměstnanost je nejnižší v celé Evropské unii a platy ve všech oborech letí nahoru. Průměrná hrubá měsíční mzda stoupla letos ve druhém čtvrtletí na 31 851 korun. A nedostaví-li se nějaká strašná ekonomická krize, platy porostou i v dalších letech – předpovídají to ekonomické instituce včetně České národní banky.

Česko není tak bohaté

A i kdyby to nebylo aktuálním raketovým tempem téměř 9 procent, dočká se průměrný zaměstnanec v roce 2021 na výplatní pásce sumy určitě přes 40 tisíc. Učitelé budou mít oněch slíbených 46 tisíc. A kde bude ten úžasný motivační náskok kantorů?

K reformě školství musí lidé politiky dotlačit, říká Bohumil Kartous z EDUin

Bohumil Kartous

České střední školy chrlí absolventy s profilem vyhovujícím druhé polovině dvacátého století. Podle OECD přitom patří Česko k zemím, kterých se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. „Měli bychom zvýšit míru všeobecné gramotnosti, tedy matematickou, čtenářskou a jazykovou výbavu a klást důraz na schopnost orientovat se v informacích nebo na soft skills. Neznamená to ale konec přírodopisu nebo dějepisu,“ říká Bohumil Kartous ze společnosti EDUin.

Ekonom Daniel Münich z vědeckého pracoviště CERGE-EI mnoho let upozorňuje, že platy učitelů je potřeba porovnávat s platy ostatních vysokoškoláků v ekonomice, ne s průměrnou mzdou, a že z tohoto srovnání vycházejí čeští učitelé nejhůře ze všech zemí OECD, prostě jako žebráci – berou jen 56 procent mezd svých stejně vzdělaných kolegů.

A tato skutečnost je ničivá. Za katedru nenastoupí polovina absolventů pedagogických fakult a z těch, co do škol zamíří, uteče do dvou let další polovina.

Dnes ve školství chybí 10 tisíc kantorů. A protože se silné ročníky chystají do důchodu, ministr školství Robert Plaga by rád získal dokonce 16 tisíc nových učitelů. Ale jak? Zatím snad mohl působit příslib výrazného platového odlišení. Ten nyní padá.

Kvůli inkluzi se učitelům platy nesníží, věří bývalý ministr školství Štech

škola ilustrace

Finanční revize inkluze. To je jeden z prvních úkolů, které si zadal nový ministr školství Robert Plaga (ANO). „Revize je nutná. S revizí jsme začali už na přelomu srpna a září, kdy jsme dostali první data z uplynulého školního roku,“ uvedl v pořadu Pro a proti bývalý ministr školství Stanislav Štech.

Až se na večírku absolventů střední školy sejdou v roce 2021 právník, ekonom, lékař, případně programátor, bude jejich průměrná mzda coby vysokoškolsky vzdělaných lidí v soukromém sektoru nějakých 67 tisíc. A jejich kamarád učitel se 46 tisíci si bude rvát vlasy, proč nešel jinam než na peďák, případně proč už dávno ze školy neutekl…

Jenže - kde bude české školství bez výborných učitelů zítra, za rok, nebo za pět let?

A kde bude Česko v dnešním rychlém technologickém světě bez kvalitního školství? Propadne do zaostávání, bezvýznamnosti a chudoby. To jsou souřadnice obrovského maléru, proti němuž je i ten Temelín jen menší starost.

Co s tím? Můžeme se modlit, aby přišla krutá ekonomická krize a zastavila růst mezd. To vypadá jako hodně hloupý nápad, ale mocní tohoto státu jako by na něj spoléhali. Protože jinak nedělají nic.

Petr Šabata

Pravda je taková, že na konci volebního období Babišovy vlády by měly učitelské platy mířit k úrovni 53 tisíc, aby ti šikovní lidé ve školství zůstali, případně aby přišli noví.

Rozpočet to bude stát další desítky miliard. Vláda přitom musí pamatovat i na jiné potřebné věci, jako jsou zdravotnictví, dálnice, nebo boj se suchem a s kůrovcem. Ale Česko není tak bohaté, aby mohlo šetřit na učitelích.