Petr Šabata: Státní rozpočet na příští rok – málo času a hodně požadavků
Jednání o státním rozpočtu je vždy disciplína víc politická než matematická a účetní. A v aktuálních debatách o financích na příští rok to bude platit dvojnásob.
Začátek jednání je totiž zahalen tajemstvím, navíc je rok 2025 rokem zásadních voleb, k tomu každá z pěti koaličních stran vidí priority jinde, a aby nástrah nebylo málo – vše ztíží tahanice o peníze na platy z rozpočtu letošního.
Čtěte také
Kabinet Petra Fialy (ODS) se vrací z dovolené a zbývá mu šest týdnů do konce září, kdy musí rozpočet schválit a poslat do Poslanecké sněmovny. Nebudou to klidné časy – 20. a 21. září jsou totiž volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu. Že by chtěla vláda voličům těsně před hlasováním říkat nepříjemné pravdy?
Krátký čas si ministři nadělili sami – díky změně zákona je návrh rozpočtu stále tajný, přitom v minulých letech se o něm debatovalo od června, a své si mohli včas říci zaměstnavatelé, odbory, profesní sdružení, opozice i ekonomové a občas zazněl i inspirativní nápad. Celá tato debata bude letos krátká, nejspíš emotivní a zkratkovitá.
Dostanou státní zaměstnanci přidáno?
Navzdory utajení se už veřejně probírají první návrhy od ministra financí pro školství, vnitro, zahraničí nebo místní rozvoj. Zbyněk Stanjura (ODS) před dovolenou k návrhu rozpočtu řekl: „Kdo čte programové prohlášení vlády, tak si to umí představit.“
Čtěte také
Představivost ministrů školství, vnitra nebo pro místní rozvoj je asi úplně jiná než ta Stanjurova. Školství jako vládní priorita priorit by mělo dostat o šest miliard méně než letos, Mikuláš Bek (STAN) žádá aspoň 30 plus. Vít Rakušan (STAN) zodpovědný za bezpečnost by rád dostal plus 20 miliard, v návrhu má jednu, Ivan Bartoš (Piráti) potřebuje na podporu bydlení a pomoc znevýhodněným krajům 15 miliard, měl by se spokojit se 100 miliony.
Třeba u školství Stanjurův postup silně zavání nepěkným příběhem loňského jednání o rozpočtu, kdy Bek dostal návrh minus 29 miliard a dlouhé nedůstojné handrkování skončilo stávkou. Letos už vysoké školy mluví o bojkotu státnic.
Vedle hlubokých věcných sporů trčí z prvních návrhů také politický konflikt. Nejlépe je vidět u hnutí STAN, jehož ministři spravují školství a vnitro a jimž ministr financí za ODS vždy podporovaný premiérem Fialou podstřelil rozpočty o desítky miliard.
Čtěte také
Jestli to pro Rakušana, předsedu hnutí STAN, a Beka skončí na úrovni Stanjurova návrhu, nebo jen o málo lépe, je to pro Starosty na ručník do vládního ringu. STAN přitom není ve Sněmovně – na rozdíl od Pirátů – žádný chudý příbuzný, je druhou nejsilnější vládní stranou s 31 poslanci (ODS má 33 mandátů).
Hned první jednání vlády ve středu nebude o zážitcích z dovolené. Kabinet musí rozhodnout, zda dostane od 1. září přidáno asi 360 tisíc státních zaměstnanců – například kuchařek ve školách, uklízeček v nemocnicích nebo zapisovatelek u soudů.
Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) to navrhuje od června – buď o sedm, nebo deset procent. Pár dní před termínem ale ministr Stanjura hlásí, že na to stát nemá peníze. Takže ze všech těch lidí si vláda dělá měsíce dobrý den?
A tak budou příštích šest týdnů veřejným prostorem létat nejen miliardy, ale nejspíš i ostrá slova, pohrůžky a demise. Bohužel.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
