Jan Vávra: Vláda je transparentní jen ve svých slibech
Příprava nejdůležitějšího zákona – jak státní rozpočet politici rádi nazývají – probíhá letos poněkud utajeně. Oproti dřívějším letům jsme se zatím pouze dozvěděli, že ministr financí plánuje schodek 235 mld. Nejsou známy ani celkové příjmy, ani výdaje, ani výše finančních prostředků pro jednotlivé resorty. Tento rok totiž platí nová pravidla, která poslanci a senátoři schválili při jednání o konsolidačním balíčku.
Opozice, včetně té vnitřní – které dominuje bývalý ministr financí a notorický kverulant v řadách TOP 09 Miroslav Kalousek – samozřejmě protestuje. Vláda sice slibovala větší otevřenost, ale chová se zcela opačně. Ovšem i podle předsedy Pirátů, kteří mají transparentnost jednání o veřejných věcech jako jeden ze svých hlavních bodů, jde prý o změnu k lepšímu.
Čtěte také
Důvod je zřejmý. Vláda se zavázala ozdravit veřejné finance, ovšem právě se chystá zatnout sekyru přes 200 miliard. Vládní politici se zřejmě domnívají, že čím méně potravy dají médiím i opozici k debatám o rozpočtu, tím méně bude neplnění nejdůležitějšího předvolebního slibu vidět.
Vládě nepomáhají ani statistická čísla. Ve druhém čtvrtletí rostl výkon ekonomiky méně, než se čekalo, ve srovnání s předchozím rokem jen o 0,4 procenta. Jde o jeden ze slabších výkonů v Evropě. Útěchou není ani to, že Německo zažívá dokonce pád ekonomiky.
Neúspěšná snaha šetřit přivedla vládu do dvojího ohně. Na jedné straně neplní své sliby o ozdravování veřejných financí, za což se jí dostává kritiky zprava, na druhou stranu čelí nespokojené veřejnosti, která jí vyčítá špatné fungování státu nebo důchodovou reformu, přičemž nemálo státem placených profesních skupin hrozí stávkou.
Ztráta prestiže
Fialův kabinet má tedy pověst asociální vlády, aniž by dosáhl čehokoli ze svých hlavních slibů. Petru Fialovi asi nezbyde, aby pokorně následoval svého předchůdce Bohuslava Sobotku a tak jako on přiznal, že předvolební sliby „nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce“.
Čtěte také
Opět se ukazuje, nakolik si vláda sama zavařila lpěním na nesmyslném zrušení superhrubé mzdy, které odhlasovala v minulém období ODS spolu s ANO a SPD.
Jediné, čím se ministři mohou aspoň trochu utěšovat, je skutečnost, že „zdraví veřejných financí“ není pro většinu lidí téma, pro které by vylezli na barikády. Takzvaná „rozpočtová odpovědnost“ trápí menší skupinu populace, než si jsou naši konzervativci v čele s Miroslavem Kalouskem ochotni přiznat.
Je to mimo jiné i důsledkem toho, že se jak Andreji Babišovi, tak pravicovým vládám úspěšně daří předstírat, že dávají lidem peníze ze svého a nepřiznávají, že hospodaří jenom s penězi svých občanů, protože žádné jiné zdroje nemají. Pokud by lidem došlo, že státní dluh je svým způsobem i jejich dluh, možná by se k otázce veřejných financí stavěli jinak.
Za selhání politiky škrtů státních výdajů vládě kromě ztráty prestiže ale žádné nebezpečí zprava nehrozí. Mnohem zásadnější problémy lze očekávat ze strany sociálně slabších vrstev obyvatelstva. Tuto část populace se bude muset vláda pokusit ošálit jinak, například vyzdvihováním svých zásluh na zachování demokratických hodnot. Volby budou už za rok, vládní marketéři by tedy měli začít pracovat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
