Petr Šabata: Školy čeká zase velmi obtížný rok. Bez podpory od vlády
Polovina prázdnin je pryč a učitelům a ředitelům škol už se musí zdát o začátku září. Čeká je totiž opět hodně těžký rok. Především bude potřeba hned začít dohánět všechno, co se zameškalo v podivném školním roce minulém. Školy byly od začátku epidemie v Česku částečně nebo úplně zavřené 330 dní (například ve Francii jen 104). Zdaleka ne všechno se dalo zvládnout při výuce na dálku, třeba loňští prvňáci školu pořádně nezažili, neznají spolužáky, učitele…
Ani školní provoz nebude jako dřív. Ministerstvo zdravotnictví už zveřejnilo návrh pravidel od září.
Čtěte také
Má se omezit slučování tříd, jejich přesuny, střídání učeben nebo sdílení pomůcek. Školy by měly zřídit místnost pro izolaci nakažených zaměstnanců či dětí. K tomu všemu pochopitelně testování školáků. Pokud bude řádit varianta delta, těžko si představit obtížnější poprázdninový start.
A pak je tu ještě jeden úkol – doučování. Teď je řeč nikoli o dohánění učiva z minulého děravého roku pro všechny, ale o cílené podpoře těch nejvíc zaostávajících. Česká školní inspekce zjistila, že distanční výuky se vůbec neúčastnilo na 11 tisíc dětí. Ale další – podle různých šetření až 20 procent – přišly o část výkladu, ztratily nit, jsou slabí v některém předmětu…
Návod od ministerstva školství mají školy dostat na konci prázdnin. To je pozdě. Kterým dětem by se mělo dostat právě takové cílené intenzivní podpory? Jenom těm, které ji opravdu potřebují, protože mají zjevný dluh ve znalostech, ale třeba i psychické potíže; ne tedy takovým, které o ni projeví zájem – nebo spíš jejich rodiče.
Čtěte také
Padl návrh, aby ministerstvo připravilo celostátní testy, které by potřebnost doučování ukázaly. Určitě správnější je nechat výběr na škole – ředitelé a učitelé nejlépe vědí, jaké má dítě rodinné zázemí, případně kolik podpory a jakou potřebuje.
Opět se ukazuje, že klíčovou osobou vzdělávací soustavy je učitel – násobně to platí v těžkých krizových časech.
Kantoři i děti přes palubu
Proto je nepochopitelné, že stát nabídne za doučování málo peněz, a úplně zvrácené, že do budoucna už nepočítá se zvyšováním platů kantorů.
Podle ministerstva by měli pedagogové za doučování dostat 250 korun na hodinu. Podle předsedkyně profesní organizace Učitelská platforma Petry Mazancové by to ale mělo být 500 korun.
„Nevím, proč ta hodina není normálně placená jako přespočetná. Ta se platí dvojnásobkem,“ komentovala Mazancová pro Český rozhlas.
Pro doučování se bude v září především těžko hledat volný čas, kantoři určitě budou trávit s dětmi víc hodin než jen běžný úvazek – pro většinu z nich to je samozřejmé.
Za to se na nich stát chystá ušetřit. Nejen teď, ale dlouhodobě – v rozpočtu na příští rok má vláda pro školství navýšení o necelá tři procenta, v rozpočtovém výhledu na další dva roky pak dokonce pokles, i když bude třeba zvýšit počty kantorů o tisíce.
Skončí tedy chvályhodné motivující zvyšování platů učitelů za Andreje Babiše (ANO), Roberta Plagy, a Aleny Schillerové (oba za ANO). Na sklonku své služby kabinet zase hodil kantory, a tedy i děti a jejich budoucnost přes palubu.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
