Petr Šabata: Roztržka v Bílém domě zhoršila také bezpečnost Česka a celé Evropy
Roztržka v Oválné pracovně skončila vítězstvím prezidenta Volodmyra Zelenského v jedné diplomatické bitvě, ale vážný problém v reálné krvavé válce vyvolané Ruskem Ukrajině zůstal. Přesněji řečeno – zvětšil se a plnou vahou dopadl na celou Evropu.
Čtěte také
Zastaví Donald Trump pomoc Ukrajině? Nikdo neví, takže je nezbytné se připravit na nejhorší. V této bezpečnostní geopolitické hře nebude žádný druhý pokus. Nejen Estonsku, Lotyšsku, Litvě, ale i Polsku, Finsku a dalším zemím poblíž agresivního Ruska hrozí bezprostřední ohrožení i proto, že Donald Trump Putina víc a víc posiluje.
Vždy umírněný německý prezident Frank-Walter Steinmeier příhodu v Bílém domě komentoval: „Nikdy bych nevěřil, že budeme jednou muset bránit Ukrajinu před USA.“
U nás ale budou volby
Ale jsou aspoň teď Evropa a Česko schopny razantně zvyšovat svou obranyschopnost a v první řadě finančně a zbraněmi podpořit Ukrajinu? Je vláda Petra Fialy připravena rychle navýšit investice do obrany o sto miliard korun na tři procenta HDP?
Není, protože se blíží volby a z opatrných vyjádření je jasné, že by kabinet postupoval pomaleji, o 0,2 procenta ročně.
Čtěte také
Favorit podzimních voleb Andrej Babiš (ANO) říká, že podíl obranných výdajů na HDP zvyšovat netřeba, protože HDP roste, takže za dva roky vydá Česko tak jako tak o 17 miliard víc.
A Fialova vláda není podle něj schopná ani stávající peníze utratit efektivně. „My, čeští politici, bychom se hlavně měli starat o lidi, kteří žijí v České republice,“ řekl ve svém pořadu Hlasovka pro Babiše – v pozadí s velkou fotografií ze setkání s Donaldem Trumpem.
Když šéf hnutí ANO kritizuje schopnost rozumně utrácet peníze na obranu, má pravdu. Se dvěma výhradami. O této neschopnosti se přece mluví léta, tak proč neinvestovat část navýšeného rozpočtu právě do expertů a kompetence nakupovat správně, rychle a transparentně? Jak to dělají Dánové, kteří zvýší obranné výdaje letos a v příštím roce o 170 miliard korun?
Čtěte také
Druhá výhrada k Babišově kritice je vážnější. Bez americké podpory se Ukrajina udrží tři, možná šest měsíců, závěry analýz se různí. Pak se podaří agresorovi strategický průlom na frontě s fatálními následky.
Přímý vliv nadopovaného Ruska by pak sahal až na ukrajinsko-slovenskou hranici a nepřímý ještě dál na Západ. Dnešní vláda Roberta Fica je totiž jasně proruská.
Tváří v tvář přímé ruské hrozbě nebude podstatné, zda byly zbraně nakoupeny efektivně, ale jestli jich bude mít Česko a spojenci dost a včas.
Společná Evropa?
Severské a pobaltské státy už se rozhodly pomoc Ukrajině navýšit. Aktivní Britové, Francouzi a také Němci mluví o společném jaderném štítu, něco se v Evropě děje. Nicméně předběžné návrhy pro čtvrteční mimořádný summit EU jsou obecné a maďarský premiér Viktor Orbán už pohrozil, že jednání zablokuje. Proto mluví český prezident Petr Pavel o široké koalici ochotných.
To jsou limity Evropy, ale ani ona nemá teď na výběr.
Deník New York Times napsal, že se v Oválné pracovně odehrálo „očividně naplánované přepadení“ Zelenského, jaké nemá v 250leté historii Spojených států obdoby.
Napadení východní části starého kontinentu včetně Česka ruským agresorem by bylo nikoli salónní, ale reálné.
To není strašení, jen nepřikrášlené argumenty pro Evropu i jakoukoliv českou vládu, aby jednaly. Rychle.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
