Petr Šabata: Nedostatek expertů pro jaderný a čipový průmysl jen pár miliard nevyřeší
V nadšení nad výběrem dodavatele dvou nových jaderných bloků v Dukovanech by se nemělo zapomenout na jeden obtížný domácí úkol. Stát i české firmy podílející se na stavbě budou potřebovat mnoho kvalifikovaných lidí různých specializovaných profesí, kterých v Česku určitě není dost. Aspoň část z nich by měla přijít, a to velmi rychle, ze středních a především vysokých škol. To bude kámen úrazu.
A aby těch příjemných, ale zároveň vážných starostí nebylo málo, tak americká společnosti Onsemi oznámila investici do svého rožnovského závodu ve výši víc než 40 miliard korun. To je velký impuls pro rozvíjení moderního čipového průmyslu, což ale přepokládá za pět let získat šest tisíc expertů pro tento obor budoucnosti.
Čtěte také
Nastala tedy chvíle pravdy, kdy se státu a také vládě Petra Fialy vymstí dlouhodobě pokrytecký přístup ke vzdělávání – verbálně je to stále priorita, nicméně vynaloženým úsilím a především finančně celé roky jen páté kolo u vozu.
V Dukovanech by se mělo začít stavět v roce 2029, takže ideálně by měl větší počet jaderných inženýrů nastoupit ke studiu už příští rok.
Vysoké školství má přitom svých starostí dost – přicházejí početnější ročníky, ale úměrně tomu se nezlepšuje financování. Podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje necelého půl procenta, ve vyspělých zemích je to mezi jedním a 1,5 procentem. Není divu, když poslední roky celkově klesá podíl výdajů na vzdělávání k HDP, ačkoliv se vláda v programu zavázala držet ho na průměru zemí OECD.
Nízký podíl vysokoškoláků v populaci
Před třemi lety studie think tanku IDEA upozornila, že finanční podpora studentů vysokých škol je v Česku ve srovnání se zbytkem Evropy extrémně nízká a velmi špatně zacílená. To jen prohlubuje roli rodinného zázemí ve vzdělávání. Jinými slovy – mnohem víc nadaných mladých lidí než v jiných zemích na vysokou školu vůbec nezamíří, což je obrovská škoda pro ně i pro společnost. Budou chybět nejen jadernému a čipovému průmyslu.
Čtěte také
Jak nedávno upozornil jeden z autorů studie ekonom Daniel Münich, situace se za tři roky spíše zhoršila, vysokoškolákům výrazně vzrostly náklady. Bývalý ministr školství Robert Plaga vysvětluje vysoké procento studentů, kteří vysokou školu nedokončí, také sociálními problémy – nejsou schopni studia platit. I proto má Česko mezi zeměmi OECD velmi nízký podíl vysokoškoláků v populaci, který se navíc zvyšuje jen pomalu.
V rozpočtu na rok 2025 by ministr školství Mikuláš Bek rád přidal vysokým školám šest miliard, podle České konference rektorů je dluh spíše deset miliard. Rektoři upozorňují, že víc peněz bude potřeba i v budoucnu kvůli početnějším ročníkům i lepší kvalitě a nabízejí „naplňování společenské objednávky v konkrétních oblastech“.
Ale hlásí se nejen jaderný a čipový průmysl, ale i zdravotnictví, školství, další technické a také chemické obory, IT firmy...
Vysoké školy tedy nemají šanci uspokojit širokou poptávku. Ano, zčásti i vlastní vinou, nejde jen o finance. Ale miliardy ze státního rozpočtu je ta část řešení, kterou je možné dodat hned. Když už vlády své dlouhodobé domácí úkoly ve vzdělávání – naprosto nezvládly.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
