Petr Holub: Tendr století. Už je důvod slavit?
Většina tuzemských médií používá oslavný obrat „tendr století“, když mluví o tom, jak vláda ve středu přidělila zakázku na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech korejské společnosti KHNP. Přesněji řečeno: vláda schválila, že zakázku v hodnotě 400 miliard korun Korejcům svěří polostátní energetická společnost ČEZ.
Říkat „tendr století“ je nepochybně přehnané ve chvíli, když z 21. století ještě neuplynula ani čtvrtina. Také ještě není žádný zvláštní důvod slavit.
Čtěte také
Na první a asi i na druhý pohled to vypadá, že vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla správně. Většina občanů stavbu nových atomových bloků podporuje – Češi nakonec patří k národům, které mají jádro v oblibě.
V rámci evropské strategie na ochranu klimatu navíc bude v nejbližších letech nutné zavřít severočeské uhelné elektrárny, přitom půjdou jen v menší míře nahradit plynem. Dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů je zase omezena tím, že slunce někdy nesvítí a vítr vždycky nefouká.
Zbývá jedině atom. Vláda učinila dostatečně razantní krok směrem k řešení, zasluhuje tedy pochvalu.
Na oslavy brzo
Zároveň je ovšem možné položit otázku, která je parafrází Oscara Wilda: Co je těžší, než zorganizovat výstavbu jaderných bloků? Odpověď zní: Tyto bloky financovat.
A právě v tomto směru zůstalo i po vládním rozhodnutí v „tendru století“ pár pochybností.
Čtěte také
Vláda už slíbila, že investorovi, tedy firmě ČEZ, zapůjčí v příštích pěti letech 85 miliard, aby mohl zaplatit přípravu stavby. To ještě není takový problém, zmíněná částka se relativně snadno schová do obvyklého balíku vládních investic.
V roce 2030 se ovšem začne stavět naostro a potřeba peněz vyroste. Prozatím není známo, že se finanční prostředky seženou jinde než opět ve státním rozpočtu – i když nelze vyloučit, že dodavatelská firma KHNP sežene nějaké další zdroje.
Zmíněná finanční výpomoc v řádu stovek miliard korun se začne splácet až ve chvíli, kdy budou reaktory uvedeny do provozu.
Záruka má ještě jeden rozměr. Státní pokladna garantuje výkupní cenu elektřiny. Pokud se propadne příliš nízko, bude ji stát dotovat z veřejných zdrojů. Nutno však dodat, že garance není nastavena příliš vysoko a už dnes je jasné, že nepřekročí 90 eur za megawatthodinu, tedy necelou polovinu vládního stropu na cenu elektřiny v minulém roce.
Proto se nelze zbavit pocitu, že na oslavy je příliš brzo. S větším oprávněním se dá říct, že finanční, tedy opravdové starosti teprve začínají. Model financování jaderných bloků v Dukovanech se upřesní v březnu, až ČEZ podepíše s korejskou společností obchodní smlouvu.
Přesto se otázka, jestli nešlo peníze daňových poplatníků utratit lépe, rozhodne až ve chvíli, kdy se nové reaktory uvedou do provozu.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
