Petr Šabata: Další setkání slovenského a ruského ministra zahraničí je už víc než varující
Nějaký čas bylo možné hledět na Slovensko Robert Fica jako na nevyzpytatelného partnera, s nímž je sice obtížné, ale jakž takž možné vycházet. Koneckonců historie česko-slovenských vztahů k tomu každou vládu v Praze zavazuje. Poslední týdny ale ukázaly, že i jen standardní vztahy na nejvyšší politické úrovni poškozují zájmy České republiky.
Čtěte také
Před pár dny zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí fotografii, na které sedí za jednacím stolem a přátelsky se na sebe usmívají ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho protějšek ze Slovenska Juraj Blanár.
Setkali se už potřetí od vzniku nové slovenské vlády, tentokrát poprvé i s menšími delegacemi a poté ještě soukromě. Stalo se při jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) minulý týden na Maltě.
Třetí setkání
Když se na tomto fóru ujal slova Sergej Lavrov, český ministr zahraničí Jan Lipavský stejně jako jeho kolegové z Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustili sál.
Čtěte také
Šéf americké diplomacie Antony Blinken Lavrovovo vystoupení charakterizoval, že zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací. A ukrajinský ministr Andrij Sybiha označil ve svém projevu Lavrova, pro slovenského ministra zahraničí standardního partnera, za válečného zločince.
Když byl Jan Lipavský na návštěvě Bratislavy letos v červnu, na společné tiskové konferenci s Blanárem řekl, že „velmi intenzivně pracuje na tom, aby se rozvíjely vztahy se Slovenskem“ a oba hovořili o dalších společných projektech.
Opačný postoj českého a slovenského ministra na Maltě ukazuje, jak dramaticky se situace změnila.
Role užitečného statisty?
Navíc ruský ministr zahraničí interpretoval setkání s Blanárem tak, že i Slovensko má zájem o rozvoj nového euroasijského bezpečnostního rámce, který Rusové představili nedávno. Blanár se za několik hodin proti Lavrovovým slovům ohradil, že místo Slovenska je v NATO. Ale roli užitečného statisty už Rusům sehrál.
Čtěte také
Tato třetí schůzka je sama o sobě varovná, ale ještě nebezpečnější je stupňování slovenského příklonu ke Kremlu.
Ve volební kampani před rokem Robert Fico sliboval „ani náboj pro Ukrajinu“ a odmítal unijní sankce proti Rusku. Letos na jaře už mluvil o „falešném démonizování prezidenta Putina“, před nedávnem vystoupil v ruské propagandistické televizi a řekl si o pozvání do Moskvy na oslavy výročí druhé světové války příští rok. Už ho od šéfa Kremlu dostal.
Místopředseda parlamentu Andrej Danko jede do Moskvy v lednu a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok teď vzkázal, že je třeba si zvyknout na postupné obnovení kontaktů s Ruskem. Není pochyb, že tato cesta je pro Roberta Fica jednosměrná.
Čekání na nové volby?
České straně nezbývá, než s nešťastným vývojem na Slovensku počítat, i když nad jednotlivými výroky nebo kroky členů Ficovy vlády zpočátku přivírala oči právě s ohledem na vzájemné vztahy.
Což znamená čekat na novou slovenskou politickou reprezentaci: příští volby do Národní rady budou na Slovensku na podzim 2027. Na předčasné spoléhat nelze, i když se koalice Robertu Ficovi pomalu rozkládá.
Slovenské vládě by se měl tedy vyhnout každý premiér, jemuž opravdu leží na srdci zájmy České republiky – ať se jmenuje Petr Fiala, nebo Andrej Babiš.
Autor je šéfredaktor deníku Právo a Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
