Petr Šabata: Co si přeje Anna Remiášová, které zavraždili syna

6. duben 2017

Názory a argumenty

„Děkuji vám jménem všech obyčejných matek a otců, kteří od vás chtějí jen jedno – abyste dělali slušnou a rozumnou politiku, která nebude zabíjet ani vyhánět naše děti do světa, ale na kterou budeme moct být na Slovensku – jako dnes, pyšní,“ napsala poslancům slovenského parlamentu Anna Remiášová v den, kdy zrušili Mečiarovy amnestie.

Na vysvětlenou: Mečiarovy amnestie z roku 1998 zabránily jakémukoliv trestnímu postihu lidí, kteří tři roky předtím unesli prezidentova syna Michal Kováče mladšího – šlo tehdy o brutální politický boj mezi premiérem Vladimírem Mečiarem a prezidentem Kováčem o udržení demokracie na Slovensku. Pravděpodobným organizátorem únosu byla slovenská tajná služba.

Syn paní Remiášové Róbert byl zavražděn v roce 1996 – zřejmě proto, že byl ve spojení s korunním svědkem únosu, který vypověděl, že se na něm podílela právě tajná služba. Ani smrt Róberta Remiáše nebyla dodnes vyšetřena a potrestána.

První část přání Anny Remiášové se právě krok po kroku plní – minulý týden poslanci změnili ústavu tak, aby mohli rušit amnestie, pokud jsou v rozporu s principy demokratického a právního státu. Ve středu večer amnestie opravdu zrušili 129 hlasy ze 150 (fašisté Mariána Kotleby nehlasovali, i to je pro vnímání aktu dobrá zpráva).

Ve středu večer amnestie opravdu zrušili 129 hlasy ze 150|foto: ČTK, Martin Mikula,ČTK

Jakmile se usnesení parlamentu objeví ve sbírce zákonů, začne běžet 60 denní lhůta, v níž musí rozhodnutí sněmovny ještě potvrdit Ústavní soud. V něm zasedá například i bývalý poslanec Mečiarova HZDS, nebo soudce, který byl pravou rukou Štefana Harabína, bývalého ministra spravedlnosti ministra za HZDS a snad největšího škůdce právního státu v historii samostatného Slovenska.

Mocenské manipulace i přehlížení korupce

Navzdory tomu celá země věří, že amnestie budou zrušeny a otevře se tak cesta k potrestání starých zločinů, aby zjevná nespravedlnost přestala po 20 letech otravovat atmosféru v zemi. Únos byl po pádu Mečiarova režimu vyšetřen a spis leží u soudu, jemuž zabránily v dalším jednání právě rušené amnestie.

Ano, podobných pokusů už byla celá řada, a všechny skončily špatně. Ale nikdy nebylo veřejné mínění tak zjitřené a politici pod takovým tlakem – pomohl k tomu i nedávno uvedený film Únos, který syrově připomněl, že vyřizování politických účtů šlo v 90. letech až za hrob.

Slovenští politikové díky historické dohodě koalice s opozicí splácejí slovenské veřejnosti starý dluh. Přitom premiér Robert Fico dříve zrušení amnestií bránil, zůstávají právní pochybnosti a vše ještě přece jen může zastavit Ústavní soud – není to tedy úplně hezká podívaná, ale kdo by něco takového čekal při exhumaci?

Minulý týden poslanci změnili ústavu tak, aby mohli rušit amnestie, pokud jsou v rozporu s principy demokratického a právního státu|foto: ČTK, Martin Mikula,ČTK

Nakonec jedna dobrá a jedna špatná zpráva: Slovensko právě posiluje svůj demokratický systém, což je v dnešních časech Trumpů a brexitů výborné pro ně samo i pro jeho západní sousedy včetně Česka.

Slova paní Remiášové o „slušné rozumné politice, na kterou mohou být občané pyšní“, ale zůstanou i po zrušení amnestií nevyslyšena - vinou vlády Roberta Fica i rozhárané opozice. Politický provoz bez obsahu a vize, soustředěný na mocenské manipulace i okázalé přehlížení korupce, to je obraz dnešní politiky za řekou Moravou. Ale v tom není Slovensko zdaleka samo.