Petr Šabata: Celní válka způsobí ekonomické potíže všem. A posílí populismus
Návrat prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu radostně komentoval maďarský premiér Viktor Orbán: „My jsme teď hlavní proud.“ Nebyl sám, Trumpa obdivně vítali a o jeho přízeň se ucházeli mnozí politici v Evropě. Po pár týdnech, především kvůli celní válce přišlo vystřízlivění.
Čtěte také
V Česku lidé staronovému americkému prezidentovi nedůvěřují, obávají se, že cla zvýší jejich životní náklady a podle průzkumu agentury NMS si polovina obyvatel myslí, že čeští politici by se měli od Trumpa distancovat.
Jenomže oklikou stejně kroky amerického prezidenta podpoří populisty celého světa – vinou obchodní války, kterou vyvolal, totiž většina lidí zchudne. To přinese hněv, pocity ponížení a rozčarování. A otřese i důvěrou v demokratický systém.
Trump se prostě rozhodl...
Svět má vážný problém, když prezident USA může zasahovat do ekonomických globálních procesů podle receptů z minulého století, zčásti ještě zfalšovaných a žádná síla ani americká demokratická instituce mu v tom nezabrání.
Čtěte také
Společná prognóza německých ekonomů předpovídá na letošek největšímu hospodářství v Evropě růst jen 0,1 procenta oproti podzimním 0,8 procenta. Analýza pracuje s už platnými americkými cly na evropská auta a kovy, nikoli s recipročními tarify, které Trump pozastavil na 90 dní.
Pokud by ty byly obnoveny, prognóza by byla dvojnásobně horší a Německo by spadlo třetí rok v řadě do recese. Se všemi důsledky pro Česko a další evropské ekonomiky.
Státy budou mít nižší příjmy, a tak začnou šetřit na zdravotnictví, sociálních službách, vzdělávání – protože na obraně to teď nepůjde. Firmy ve velké globální nejistotě omezí zvyšování mezd a investice. Lidé odloží spotřebu na později – což dál ochromí ekonomický růst. To vše zvýší frustraci a nespokojenost.
Ekonomická jaderná válka?
Miliardář a finančník z Trumpova okolí Bill Ackman říká o clech, že přinesou ekonomickou jadernou válku.
Čtěte také
Ale to není všechno. Už když v roce 2018 analyzoval americký politolog Yascha Mounk stav demokracie ve světě a hledal příčiny, proč byl poprvé zvolen Donald Trump, dospěl k závěru.
„Desítky let většina občanů v demokratickém světě prožívala rychlé zlepšování životní úrovně a silně doufala v ještě lepší budoucnost. Dnes občané na mnoha místech šlapou vodu naprázdno – s obavami, že je v budoucnosti čekají ještě horší obtíže. Současně s poklesem celkového hospodářského růstu se vyhrotila nerovnost.“
Nerovnost, kterou před deseti lety vykazovala většina severoamerických a západoevropských ekonomik, odpovídala stavu ve 30. letech 20. století. Od té doby se situace dál zhoršila, a nerovnost a pocit nespravedlnosti se staly vydatným zdrojem extremismu všeho druhu.
Ekonomická frustrace se proplétá se strachem z migrace, v Evropě s vyhrocenými názory na válku na Ukrajině, vyostřuje kulturní války a vytváří voličské nálady, které zneužívají populisté a extremisté.
To vidíme v Německu, Rakousku, na Slovensku ve Francii, také v Česku a dalších zemích a samozřejmě i ve Spojených státech. Aby nakonec svět nevzpomínal na Trumpa jako sice nekompetentního drzouna, který ožebračil svět, ale nebyl zdaleka tak agresivní a destruktivní, jako jeho následovníci.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
