Petr Pithart: Ctít pravidla

7. červenec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Pithart

V lednu letošního roku Petr Pithart, výrazná osobnost české politiky, oslaví 75. narozeniny. Je to příležitost se ohlédnout za pozoruhodným politickým životem bývalého českého premiéra a dvojnásobného předsedy Senátu.

Jako jeden z mála zažil, a možno říci že dobrovolně, co obnáší být na politickém vrcholu a ze dne na den z něj odejít. Zprofanovým termínem „vzlety a pády“ bych ovšem jeho politickou dráhu nenazval. Šlo prostě o odchody a návraty, věc, kterou Petr Pithart v politice považuje za běžnou a zdravou.

Kde máte ten bavorák?

„Co je to za komedii? Co tu děláte? A kde máte schovanej ten bavorák? “ Takhle nějak prý reagovali spoluobčané, když jaksi „načapali“ bývalého českého premiéra v některé pražské tramvaji. Po volbách 1992 se to stávalo často a dělo se to prý několik let.

Setkat se v ranní špičce s „bývalým papalášem“, vysokou politickou figurou, která ještě včera „strašila“ denně v televizi, a teď si tu „mýrnix týrnix“ jede kamsi v ranní špičce mezi námi obyčejnými smrtelníky, to nebylo obvyklé a není ani dnes. Jenomže Petr Pithart byl na odchod z politiky připraven možná víc než jeho spoluobčané a rozhodně víc než většina politiků u nás. Často na to téma v 90. letech mluvil s novináři i v rozhlasových interview.

Předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart

Lidé přicházejí a odcházejí...

Pithartův přístup lze charakterizovat třeba takto: lidé přicházejí a odcházejí, ale instituce zůstávají. Mechanismy moci mají být na konkrétních lidech nezávislé a mají snést výměnu garnitur, aniž by docházelo k poškození nebo oslabování demokracie.

Snad tento důraz na stát, jeho funkční instituce a funkční zákony pramenil už z Pithartova pobytu v Oxfordu v letech 1968 až 1969, kde mladý asistent pražské Právnické fakulty nasával denně v univerzitní knihovně literaturu o státu a právu a právě z Británie si odnesl celoživotní přesvědčení o nutnosti stabilních institucí a mechanismů.

Kde se po roce 1989 staly chyby?

Stav dnešní české politiky, v navíc bezpříkladně rozkolísaném vývoji evropském, je pochopitelně důvodem k úpornému přemýšlení, kde se po roce 1989 staly chyby (záměrně množné číslo, bylo jich moc), jak je aspoň pojmenovat a tím snad začít s jejich napravováním.

Právě před několika měsíci vyšla další kniha Petra Pitharta Po devětaosmdesátém - Rozpomínání a přemítání, která k tomuto procesu mohla pomoci. Je to podle mého jeden z kandidátů na knihu roku, kterou se ovšem nestane, protože málokomu z čtenářstva se chce začíst do hořké detektivky české politiky 90. let, jak ji Petr Pithart podává. Je to právě tak napínavé jako deziluzivní, přitom ale nesmírně potřebné čtení.

Dění při sametové revoluci v Jihlavě , vpravo stojí Petr Pithart

V pořadu Archiv Plus jsem z téměř nepřeberného množství záznamů s Petrem Pithartem vybral několik příznačných momentů – vůbec první záznam Pithartova hlasu z ledna 1968, kde odpovídal na anketu k lednovému plénu, dále jeho úvahu o emigraci z roku 1969, z porevolučních dob několik záznamů z bilančních rozhovorů o životě mimo politiku a návratu do ní a také ukázku z unikátní reportáže z roku 1998, která ho zachycuje při práci senátora.

autor: Jan Sedmidubský
Spustit audio