Petr Janyška: Visegrádská čtyřka je dnes prázdnou skořápkou
Ve čtvrtek se v Praze sešel zvláštní čtyřlístek. Lidé, kteří se nemusejí, ale jejichž profese je nutí se scházet: ministři zahraničí Polska, Slovenska, Maďarska a náš. Říká se tomu Visegrádská čtyřka, fakticky to ale byly dvě protichůdné dvojice.
Jejich státy dělí hlubokým příkopem nejpalčivější otázka dneška v Evropě, totiž vztah k ruské agresi. Praha a dnešní Tuskovo Polsko Ukrajinu jasně podporují, dokonce jsou jedněmi z jejích nejhorlivějších zastánců v rámci celé Evropy, kdežto Budapešť a od nedávných slovenských voleb i Bratislava mlží a lavírují.
Čtěte také
Fico bez uzardění řekne, že Putin se „falešně démonizuje“ a že v Kyjevě není žádná válka. Orbán zase zpochybňu je vůbec Ukrajinu jako suverénní stát, vyděračsky blokuje každé rozhodnutí EU ve prospěch Ukrajiny a ustoupí, až když dostane z Bruselu výpalné.
Na setkání byli ti čtyři ministři schopni najít společného jmenovatele pouze v tom, že Rusko svou invazí porušilo mezinárodní právo a že Ukrajina musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Maďarský i nový slovenský ministr ale odmítli podpořit český projekt nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích i poskytnout Ukrajině zbraně.
Čtěte také
Naopak polský ministr Radosław Sikorski, letitý harcovník mezinárodního života s kontakty v nejvyšších patrech světové politiky, projekt podpořil nejen finančně, ale i logisticky. Což je u země sousedící s Ukrajinou důležitý argument.
Ministři tak vlastně jen zopakovali výsledek nevýsledek schůzky premiérů Visegrádské čtyřky, jež se sešla před měsícem v Praze.
Hluboký rozpor mezi těmi dvěma dvojicemi vede někdy k volání, že Visegrád je mrtev a ať z něj vystoupíme. Visegrád není ale žádná organizace, nemá ani sídlo, ani sekretářku, ani adresu.
Čtěte také
Je to jen volné sdružení sousedů, jež hned po pádu komunismu, ještě za Československa, založili tři prezidenti, kteří se znali ještě z disentu, Lech Wałęsa, Václav Havel a József Antall se záměrem navzájem se koordinovat tak, aby se všichni tři dostali co nejrychleji do NATO a do EU.
Dnes to je systém občasných setkávání a sousedské spolupráce ve středoevropském prostoru, nic víc. I když někteří, dříve Kaczyński a nyní Orbán, by jej rádi viděli jako určitý opoziční blok uvnitř EU. Do léta Visegrádu předsedáme, nedávným setkáním premiérů a teď ministrů jsme si odfajfkovali minimum slušnosti a tím to asi letos skončí.
Autokraté versus svobodomyslní liberálové
Čtěte také
Čtveřici ale nedělí zdaleka jen postoj k Ukrajině. Dělí ji domácí politika každého členského státu. Na jedné straně Orbán jako autokrat, který má doma už neomezenou moc, který si zcela podřídil média a určuje, co se učí ve školách, a Fico, který je na nejlepší cestě ho následovat.
Proti nim nová Tuskova vláda, která překlápí bývalý systém samovládce Kaczyńského do modelu klasického evropského demokratického státu. A vedle Tuska česká vláda, která je sice v mnoha sociálních ohledech necitlivá, ale země je bezpochyby svobodomyslným pluralitním státem, kde premiér neurčuje, jak mají soudy soudit.
V tomto kontextu je pro nás velkou úlevou, že díky Tuskově volebnímu vítězství loni na podzim nejsme obklopeni režimy, v nichž jeden člověk, populistický demagog s nacionalistickou rétorikou, drží v rukou ohromnou moc. A bylo by jen ku prospěchu státu, kdyby spolu český a polský premiér i ministři zahraničí drželi co nejpevněji.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
